Ve studii s 339 obézními pacienty (BMI > 30 kg/m2; věk: 42–74), dosud bez známek diabetu, byl po dobu šesti let (medián 6,3 roky) sledován profylaktický účinek bezafibratu v dávce 400 mg (n = 178), resp. placeba (n = 161) právě na rozvoj zhoršené tolerance glukózy, eventuálně samotného diabetes mellitus. Diabetes se rozvinul celkem u 98 pacientů, z čehož 56 (37,0 %) bylo léčeno placebem a 42 (27,1 %) bezafibratem (p = 0,01). Ve skupině léčené bezafibratem byl rovněž významně prodloužen interval do rozvoje prvních známek tohoto onemocnění – 4 (2,1–5,0) vs 2 (0,5–3,5) roky (p = 0,002). Riziko rozvoje diabetu tak bylo v této skupině podstatně nižší – 0,59 (95% CI: 0,39–0,91). Bezafibrát podávaný obézním pacientům byl tedy v této studii spojen s významným snížením pravděpodobnosti rozvoje diabetu.
Vliv bezafibratu na vznik diabetu typu 2 u obézních pacientů
| Číslo: | 5 / 2005 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
| Obor: | Diabetologie |
Souhrn
Ve studii s 339 obézními pacienty (BMI > 30 kg/m2; věk: 42–74), dosud bez známek diabetu, byl po dobu šesti let (medián 6,3 roky) sledován profylaktický účinek bezafibratu v dávce 400 mg (n = 178), resp. placeba (n = 161) právě na rozvoj zhoršené tolerance glukózy, eventuálně samotného diabetes mellitus.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu
Přihlášení
Předplatné
Aktuální číslo
Nová léčiva / Nové indikace
- Nové možnosti v léčbě nemetastatického kastračně rezistentního karcinomu prostaty
- Poslední výsledky studie III. fáze COLUMBUS – přínos léčby další generace inhibitorů BRAF a MEK enkorafenibu a binimetinibu v léčbě pacientů s BRAF-mutovaným lokálně pokročilým inoperabilním nebo metastatickým melanomem