Erlotinib u karcinomu plic – molekulární a klinické prediktory úspěšné léčby

Supplementum: 1 / 2005 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Onkologie

Souhrn

Na základě předchozích klinických studií, ve kterých byla potvrzena účinnost erlotinibu v léčbě karcinomu plic, se stále častěji diskutuje o možné existenci závislosti mezi intenzitou léčebného účinku a vyjádřením EGFR (receptory pro epidermální růstový faktor), popřípadě mutacemi na genu pro EGF

Na základě předchozích klinických studií, ve kterých byla potvrzena účinnost erlotinibu v léčbě karcinomu plic, se stále častěji diskutuje o možné existenci závislosti mezi intenzitou léčebného účinku a vyjádřením EGFR (receptory pro epidermální růstový faktor), popřípadě mutacemi na genu pro EGFR. Za tímto účelem byly biopticky odebírány vzorky nádorové tkáně u takto léčených pacientů a bylo zjištěno, že lepší léčebná odpověď oproti placebu je spojena se zvýšenou expresí EGFR (p = 0,02–0,008) – v multivariační analýze však již tento přínos nebyl statisticky významný. Lepší odpověď byla dále pozorována u nekuřáků a pacientů s diagnostikovaným adenokarcinomem.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky