Pioglitazon a inhibice restenózy po zavedení koronárního stentu u diabetiků 2. typu
| Číslo: | 1 / 2006 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
| Obor: | Diabetologie |
Souhrn
Recentní studie poukazují na schopnost thiazolidindionů významně snižovat výskyt restenóz ve stentovaném úseku věnčité tepny. V prospektivní randomizované studii s 54 diabetickými pacienty léčenými buď placebem, nebo pioglitazonem nebyl zjištěn žádný rozdíl v hodnotě glykemie či lipidů plazmy. Naproti tomu však v aktivně léčené skupině byl pozorován nižší stupeň inzulinové rezistence a nižší hladina leptinu, což zřejmě koreluje i se zlepšením endoteliální funkce.
Recentní studie poukazují na schopnost thiazolidindionů významně snižovat výskyt restenóz ve stentovaném úseku věnčité tepny. V prospektivní randomizované studii s 54 diabetickými pacienty léčenými buď placebem, nebo pioglitazonem nebyl zjištěn žádný rozdíl v hodnotě glykemie či lipidů plazmy. Naproti tomu však v aktivně léčené skupině byl pozorován nižší stupeň inzulinové rezistence a nižší hladina leptinu, což zřejmě koreluje i se zlepšením endoteliální funkce.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu
Přihlášení
Předplatné
Aktuality
Léčba pacientů s ALK-pozitivním nemalobuněčným karcinomem plic stadia IIIb a IV
Léčba pacientů s NSCLC a přestavbou genu ALK při rezistenci k tyrosinkinázovým inhibitorům ALK
Léčba pacientů s ALK+ NSCLC po selhání TKI
Editorial onkologického vydání Farmakoterapie 2/2020
