Kontrola rytmu vs kontrola frekvence u fibrilace síní a srdečního selhání

Číslo: 4 / 2008 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Kardiologie

Souhrn

V praxi se u srdečně selhávajících pacientů s fibrilací síní běžně setkáváme se snahou o znovunastavení a udržení sinusového rytmu. Autoři nedávno uveřejněné multicentrické studie (n = 1 376) se pokusili kvantifikovat možná rizika či přínosy s tím spojené. Všichni pacienti měli ejekční frakci do 35 % a v osobní anamnéze měli známky městnavého srdečního selhání a fibrilaci síní. Hlavním sledovaným ukazatelem byla doba do úmrtí z kardiovaskulární příčiny. U nemocných s kontrolou rytmu došlo během 37měsíčního sledování ke 182 úmrtím (27 %), u pacientů s nastavenou kontrolou tepové frekvence ke 175 případům úmrtí (25 %) – HR: 1,06; 95% CI: 0,86–1,3; p = 0,59). Rozdíl ve výskytu úmrtí z jakékoliv příčiny (32 vs 33 %) či úmrtí v důsledku cévní mozkové příhody (3 vs 4 %) mezi oběma sledovanými skupinami nedosáhl statistické významnosti. Podobně tomu bylo i v četnosti zhoršení srdečního selhání (28 vs 31 %) či sloučeného ukazatele úmrtí z kardiovaskulární příčiny, cévní mozková příhoda a zhoršení srdečního selhání (43 vs 46 %). Autoři tedy uzavírají, že běžné úsilí o dosažení kontroly srdečního rytmu u nemocných se srdečním selháním výrazněji neovlivňuje jejich další prognózu v porovnání s nemocnými s komorovou frekvencí.

V praxi se u srdečně selhávajících pacientů s fibrilací síní běžně setkáváme se snahou o znovunastavení a udržení sinusového rytmu. Autoři nedávno uveřejněné multicentrické studie (n = 1 376) se pokusili kvantifikovat možná rizika či přínosy s tím spojené. Všichni pacienti měli ejekční frakci do 35 % a v osobní anamnéze měli známky městnavého srdečního selhání a fibrilaci síní. Hlavním sledovaným ukazatelem byla doba do úmrtí z kardiovaskulární příčiny. U nemocných s kontrolou rytmu došlo během 37měsíčního sledování ke 182 úmrtím (27 %), u pacientů s nastavenou kontrolou tepové frekvence ke 175 případům úmrtí (25 %) – HR: 1,06; 95% CI: 0,86–1,3; p = 0,59). Rozdíl ve výskytu úmrtí z jakékoliv příčiny (32 vs 33 %) či úmrtí v důsledku cévní mozkové příhody (3 vs 4 %) mezi oběma sledovanými skupinami nedosáhl statistické významnosti. Podobně tomu bylo i v četnosti zhoršení srdečního selhání (28 vs 31 %) či sloučeného ukazatele úmrtí z kardiovaskulární příčiny, cévní mozková příhoda a zhoršení srdečního selhání (43 vs 46 %). Autoři tedy uzavírají, že běžné úsilí o dosažení kontroly srdečního rytmu u nemocných se srdečním selháním výrazněji neovlivňuje jejich další prognózu v porovnání s nemocnými s komorovou frekvencí.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky