Emoce a psychické poruchy při infarktu myokardu – jejich diagnostika a léčba

Číslo: 6 / 2009 (Obsah)
Rubrika: Farmakoterapeutické postupy
Obor: Kardiologie
Autoři: MUDr. Radkin Honzák, CSc.
prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc.1
MUDr. Jiří Pokorný2
MUDr. Milan Vrána, DrSc.3
Autoři - působiště: Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK, Psychiatrická ambulance IKEM, Praha; 1 Klinika kardiologie IKEM, Praha
2 POMAMED, Praha
3 Hrusická 2515, Praha
Citace: 1 Widimský P, Hlinomaz O, Kala P, et al. Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi ST (Doporučení České kardiologické společnosti 2009). Cor Vasa 2009;51:724–40. 2 Van de Werf F, Bax J, Betriu A, et al. Management of acute myocardial infarction in patients presenting with persistent ST-segment elevation. The Task Force on the management of ST-segment elevation acute myocardial infarction of the European Society of Cardiology. Eur Heart J 2008;29:2909–45. 3 Staněk V. Patofyziologie ischémie a infarktu myokardu. In: Fejfar Z, Přerovský I, eds. Klinická patofyziologie krevního oběhu. 3. vyd. Praha: Galén, 2002:215–18. 4 Ziegelstein RC. Acute emotional stress and cardiac arrhythmias. JAMA 2007;18:324–9. 5 Fejfar Z, Vrána M. Dogs at high or low risk of ventricular fibrillation. Cor Vasa 1993;35:64–70. 6 Hess L, Vrána M, Vránová Z, et al. The electrostabilizing effect of a combination of midazolam and fentanyl. An experimental study in the dog. Cor Vasa 1989;31:411–18. 7 Whitehead DL, Strike P, Perkins-Porras L, et al. Frequency of distress and fear of dying during acute coronary syndromes and consequences for adaptation. Am J Cardiol 2005;96: 1512–16. 8 Fejfar Z, Vrána M, Horák O, Škodová Z. Náhlá srdeční smrt. Praha: Grada Publishing, 1998. 9 Hjalmarson A. Effects of beta blockade on sudden cardiac death during acute myocardial infarction and the postinfarction periode. Am J Cardiol 1997;80(9B):35J–9J. 10 Freemantel N, Cleland J, Hjalmarson A, et al. Beta blockade after myocardial infarction: systematic review and meta regression analysis. Br Med J 1999;318:1730–7. 11 McMurray J, Kober L, Robertson M, et al. Antiarrhythmic effect of carvedilol after acute myocardial infarction. J Am Coll Cardiol 2005;45:525–9. 12 Kopecky SL. Effect of betablockers, particulary carvedilol, on reducing the risk of events after myocardial infarction. 2006;98:1115–19. 13 Šimon J, Rosolová H, Mayer O. Preventivní kardiologie 1995–2005. Úspěchy i zklamání (EUROASPIRE I, II, II). Cor Vasa 2009;51:123–7. 14 Pokorný J. Pacient s bolestí na hrudníku – nový pohled na příčiny a léčbu. Agel Academy 2009;3(1):1–3. 15 Fejfar Z, Horák O, Lánská V, et al. Náhlá koronární smrt II. Bulletin sdružení praktických lékařů 1994;1–2:16–8. 16 Špinar J, Sepši M, Ludka O. Registr Brno – Farmakoterapie po infarktu myokardu. Cor Vasa 2009;51:128–30. 17 Paganelli F, Frachebois C, Velut JG, et al. Hypothalamo- -pituitary-adrenal axis in acute myocardial infarction treated by percutaneous transluminal coronary angioplasty: effect of time presentation. J Endocrinol Invest 2003;26:407–13. 18 Parashar S, Rumsfeld JS, Spertus JA, et al. Time course of depression and outcome of myocardial infarction. Arch Intern Med 2006;166:2035–43. 19 Van Melle JP, de Jonge P, Kuyper AMG. Prediction of depressive disorder following myocardial infarction. Data from the Myocardial Infarction and Depression – Intervention Trial (MIND-IT). Int J Cardiol 2006;109:88–94. 20 Parashar S, Rumsfeld JS, Spertus JA. Time course of depression. Effect on late mortality after myocardial infarction. Am J Cardiol 2008;101:602–6. 21 Pruneti C, Giusti M, Boem A, et al. Behavioral, psycho- -physiological and salivary cortisol modifications after short- -term alprazolam treatment in patients with recent myocardial infarction. Ital Heart J 2002;3:53–9. 22 Honzák R. Liaison psychiatrie. In: Höschl C. Psychiatrie. 2. opravené a doplněné vyd. Praha: Tigis, 2004:632–4. 23 Lespérance F, Frasure-Smith N, Théroux P, et al. The association between major depresion and levels of soluble intercellular adhesion molecule 1, interleukin-6, and C-reactive protein in patients with recent acute coronary syndromes. Am J Psychiatry 2004;161:271–7. 24 Frasure-Smith N, Lespérance F. Reflection on depression as cardiac risk factor. Psychosom Med 2005;67:S19–25. 25 Bush DE, Ziegelstein RC, Tayback M et al. Even minimal symptoms od depression increase mortality risk after acute myocardial infarction. Am J Cardiol 2001;88:337–41. 26 Jaffe AS, Krumholz HM, Catellier DJ, et al. Prediction of medical morbidity and mortality after acute myocardial infarction in patients at increased psychosocial risk in the Enhancing Recovery in Coronary Heart Disease Patients (ENRICHD) study. Am Heart J 2006;152:126–35. 27 Whang W, Albert CM, Sears SF et al. Depression as a predictor for appropriate shock among patients with implantable cardioverter-defibrillators. J Am Coll Cardiol 2005;45:1090–5. 28 Glassman AH, O Connor CM, Califf RM, et al. Sertraline treatment of major depression in patients with acute myocardial infarction or unstable angina. Sertraline Antidepressant Heart Attack Randomized Trial (SADHART). JAMA 2002;288:701–9. 29 Taylor CB, Youngblood ME, Catellier D, et al. ENRICHD Investigators. Effect of antidepressant medication on morbidity and mortality in depressed patients after myocardial infarction. Arch Gen Psychiatry 2005;62:792–8. 30 de Jonge P, Honig A, van Melle JP, et al. Nonresponse to treatment for depression following myocardial infarction: Association with subsequent cardiac events. Am J Psychiatry 2007;164:1371–8. 31 Glassman A. et al. Sertraline Antidepressant Heart Attack Randomized Trial (a long term analysis of the SADHART). In: Matters of the heart: Depression and cardiovascular disease. American Psychiatric Association 2009 Annual Meeting, May 21, 2009, San Francisco, CA. 32 Glassman A, Bigger JT, Gaffney M. Psychiatric characteristics associated with long-term mortality among 361 patients having an acute coronary syndrome and major depression: seven-years follow up of SADHART participants. Arch Gen Psychiatry 2009;66:1022–9. 33 Carney RM, Freedland KE. Treatment-resistant depression and mortality after acute coronary syndrome. Am J Psychiatry 2009;166:410–17. 34 Mora S, Ridker PM. Justification for the use of statins in primary prevention: an Intervention Trial Evaluating Rosuvastatin (JUPITER) – can C-reactive protein be used to target statin therapy in primary prevention? Am J Cardiol 2006;97(2A): 33A–41A. 35 Feng L, Tan CH, Merchant RA, et al. Association between depresive symptoms and use of MHG-CoA reductase inhibitors: cross-sectional analysis of an older population-based cohort. Drugs Aging 2008;25:795–805. 36 Glassman AH, Bigger JT, Gaffney M, et al. Heart rate variability in acute coronary syndrome patients with major depression: influence of sertraline and mood improvement. Arch Gen Psychiatry 2007;64:1025–31. 37 Frasure-Smith N, Lespérance F, Irwin MR, et al. The relationships among heart rate variability, inflammatory markers and depression in coronary heart disease patients. Brain Behav Immun 2009;8:1140–7. 38 Carney RM, Steinmeyer B, Kenneth E, et al. Nighttime heart rate and survival in depressed patients post acute myocardial infarction. Psychosom Med 2008;70:757–63. 39 Lichtman JH, Bigger JT, Blumenthal JA, et al. Depression and coronary heart disease. Recommendations for screening, refferal, and treatment. Circulation 2008;118:1768–75. 40 Alvarez W, Pisckworth KK. Safety of antidepressant drugs in the patients with cardiac disease. Pharmacotherapy 2003; 23:754–71. 41 Colucci VJ, Berry BD. Heart failure worsenig and exacerbations after venlafaxine and duloxetine therapy. Ann Pharmacother 2008;42:882–7. 42 Vrána M, Honzák R. Léčba depresivní a úzkostné poruchy při ischemické chorobě srdeční. Cor Vasa 2008;50:338–42. 43 Honzák R, Vrána M. Deprese u osob s kardiovaskulárním onemocněním. Practicus 2008;7:21–33. 44 Vrána M, Honzák R. Lze snížit kardiovaskulární riziko při ischemické chorobě srdeční léčbou deprese? Farmakoterapie 2006;3:318–22.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky