Léčba injekčně podávaným risperidonem s dlouhodobým účinkem – novinky ze studií

Číslo: 6 / 2009 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Psychiatrie
Autoři: MUDr. Martin Anders, Ph.D.
Autoři - působiště: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Bylo by asi zbytečné představovat českým a slovenským psychiatrům projekt e-STAR (electronic – Schizophrenia Treatment Adherence Registry), který je mezinárodní studií zkoumající adherenci k léčbě injekčně podávaným risperidonem s dlouhodobým účinkem (RLAI – risperidone long-acting injectable). Studie je zaměřená na pacienty trpící schizofrenií, kteří byli převedeni na léčbu RLAI. Hlavním cílem studie je prospektivně zhodnotit postupy při léčbě schizofrenie se zaměřením na klinický účinek a výsledky dlouhodobé léčby tímto přípravkem v naturalistickém uspořádání. Data jsou získávána retrospektivně za období jednoho roku a prospektivně v tříměsíčních intervalech po dobu dvou let. V současné době jsou k dispozici data po 18. měsíci léčby, která se týkají nemocných léčených v České a Slovenské republice. Celkem bylo do sledování zařazeno 1 262 pacientů z ČR a SR a 511 z nich již mohlo být hodnoceno po 18. měsíci léčby. Průměrný věk byl 37,7 ± 12,1 roku, 56 % souboru tvořili muži, průměrná doba od stanovení diagnózy činila 9,1 ± 8,7 roku. Setrvávání na léčbě je u RLAI vysoké a činí 97,5 %. Podíl nemocných, kteří dosáhli definované symptomatické remise, činil v 6. měsíci 1 %, ve 12. měsíci 17,8 % a v 18. měsíci 22 %. Suicidální myšlenky byly zjištěny u 19,9 % nemocných při vstupu do studie, po třech měsících léčby RLAI se jejich výskyt snížil na 1 % a v 18. měsíci se již tento typ obtíží v souboru nemocných nevyskytoval. Podobně došlo k významnému snížení výskytu heteroagresivního násilného chování z 15,5 % při zahájení studie na 0,8 % po třech měsících léčby i v 18. měsíci (p < 0,001). Tyto průběžné výsledky studie e-STAR po 18měsíčním sledování ukazují na vysokou adherenci k léčbě dlouhodobě působícím injekčně podávaným risperidonem s dobrým klinickým účinkem (nárůst symptomatické remise, signifikantní snížení počtu hospitalizací, projevů agresivity i suicidálního jednání).

Kolegové ze Španělska již mají k dispozici analýzu 24měsíčních výsledků studie e-STAR. Jak uvádějí ve své recentní práci, po dvou letech sledování setrvalo ve studii 81,8 % pacientů léčených RLAI oproti 63,4 % léčených perorálními antipsychotiky (p < 0,0001), a míra snížení skóre stupnice CGI-S (Clinical Global Impression – Severity) byla signifikantně vyšší při léčbě RLAI (–1,14 při léčbě RLAI vs –0,94 při léčbě perorálními antipsychotiky; p = 0,0165). Porovnání počtu hospitalizací před změnou antipsychotika a po ní ukázalo, že léčba RLAI vedla k výraznějšímu snížení počtu hospitalizací (o 0,37 pobytu vs 0,2 pobytu u jednoho nemocného; p < 0,05) a počtu dnů hospitalizace (18,74 vs 13,02; p < 0,01) za dobu dvou let v porovnání s léčbou perorálními antipsychotiky. Souhrnem lze konstatovat, že léčba RLAI je spojena s vyšší mírou setrvání nemocných na léčbě, vyšší mírou zmírnění symptomů nemoci a výraznějším zlepšením schopnosti nemocných fungovat a vedla také ke zkrácení počtu hospitalizací a jejich trvání.

Další práce, na které se významným způsobem podílel i náš slovenský kolega doc. Jan Pečeňák, čerpá rovněž z databáze e-STAR z osmi zemí. Cílem práce bylo zjistit, zda efektivita léčby a počet hospitalizací závisí na tom, je-li terapie RLAI zahájena u nemocných, u nichž byla diagnóza stanovena před méně než dvěma roky (časná forma onemocnění), nebo u těch, kteří se s nemocí potýkají déle než dva roky (chronická forma onemocnění).

Míra bodové redukce stupnice CGI-S byla u časné formy v porovnání s chronickou ve 12. měsíci –1,48 vs –0,95 a ve 24. měsíci –1,6 vs –1,09. Došlo i ke zvýšení průměrného skóre GAF (Global Assessment of Functioning): ve 12. měsíci o 19,4 vs 13,7 a ve 24. měsíci o 22,3 vs 16,8.

Porovnání retrospektivního a prospektivního období ukázalo snížení procenta hospitalizovaných a k výraznějšímu snížení došlo u časných forem ve 12. měsíci: –36,0 % vs –19 %. Podobně bylo ve 12. měsíci zaznamenáno výraznější snížení počtu hospitalizací (–0,6 vs –0,3) a zkrácení doby pobytu v nemocnici (–20,9 vs –6,9). Autoři konstatují, že léčba RLAI je efektivní v obou skupinách nemocných – tedy jak u časných, tak u chronických forem schizofrenie. Zdá se však, že k výraznějšímu zlepšení stavu dochází u pacientů, u kterých uplynulo od stanovení diagnózy méně než dva roky.

Třetím, neméně zajímavým recentním počinem na poli observačních, neintervenčních, multicentrických, prospektivních studií zkoumajících parametry léčby RLAI je projekt španělských kolegů s názvem SPHERE (Safety and Profile of Handling and Employing of Risperdal Consta in Emergency/Acute Care Settings). Studie byla provedena během osmi měsíců roku 2003 a sledovala pacienty, kteří byli přijati pro akutní exacerbaci psychotické poruchy a během hospitalizace byli léčeni RLAI.

Autoři si jako primární cíl stanovili sledovat, jakým způsobem se RLAI používá při léčbě akutních epizod a jaké je celkové složení psychofarmakologické léčby. Ukázalo se, že téměř 80 % pacientů bylo již před přijetím léčeno antipsychotiky. Všichni nemocní byli léčeni RLAI po stabilizaci stavu, důvodem k zahájení léčby byla potřeba dlouhodobé léčby a nízká adherence k předchozí léčbě. Použité dávky byly nejčastěji 50 mg (42 %) a 37,5 mg (29 %). Při dimisi byli všichni nemocní léčeni RLAI; 62 % pacientů bylo léčeno další psychofarmakologickou léčbou, nejčastěji perorálně podávaným risperidonem a anxiolytiky. Léčba byla vcelku dobře snášena a výskyt nežádoucích účinků se pohyboval kolem 6 %.

Všechny tyto nové informace potvrzují naše přesvědčení o pevném místě RLAI v léčbě schizofrenie, bez ohledu na délku trvání poruchy. Ukazuje se také, že lékaři v klinické praxi upřednostňují dávkování 37,5 a 50 mg, což mimo jiné potvrzuje i postoj WHO, která mění od následujícího roku definovanou denní dávku přípravku z 1,8 mg na 2,7 mg.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky