donepezil

Číslo: 6 / 2009 (Obsah)
Rubrika: Profily léčiv
Obor: Psychiatrie
Autoři: Doc. MUDr. Roman Jirák, CSc. 
Autoři - působiště: Psychiatrická klinika 1. LF UK, Praha
Citace: 1 AD 2000 Collaborative Group: Long-term donepezil treatment in 565 patients with Alzheimer’s disease (AD2000): randomized, double-blind trial. Lancet 2004;363:2105–2115. 2 Bentue-Ferrer D, Tribut O, Polard E, et al. Clinically significant drug interactions with cholinesterase inhibitors: a guide for neurologists. CNS Drugs 2003;17:947–63. 3 Black S, Román GC, Geldmacher DS, et al; Donepezil 307 Vascular Dementia Study Group. Efficacy and tolerability of donepezil in vascular dementia: positive results of a 24-week, multicenter, international, randomized, placebo-controlled clinical trial. Stroke 2003;34:2323–32. 4 Black SE, Doody R, Li H, et al. Donepezil preserves cognition and global function in patients with severe Alzheimer disease. Neurology 2007;69:459–68. 5 Beversdorf DK, Warner J, Davis R, et al. Donepezil in the treatment of dementia with Lewy bodies. Am J Geriat Psychiatry 2004;12:542–4. 6 Birks JS, Melzer D, Beppeu H. Donepezil for mild and moderate Alzheimer’s disease (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 2, 2003. Oxford, GB. 7 Bucay AH. Donepezil (aricept) as a treatment for anorexia nervosa: a very feasible therapeutic possibility. Exp Opin Invest Drugs 2009;18:569–71. 8 Cacabelos R. Donepezil in Alzheimer’s disease: From conventional trials to pharmacogenetics. Neuropsychiatric Dis Treatment 2007;3:303–33. 9 Caltagirone C, Bianchetti A, Di Luca M, et al. Guidelines for the treatment of Alzheimer’s disease from the Italian Association of Psychogeriatrics. Drugs Aging 2005;22(Suppl 1):1–26. 10 Cummings JL. Cholinesterase inhibitors for treatment of dementia associated with Parkinson’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2005;76:903–4. 11 Donepezil Monograph. Clinical Pharmacology (database on the internet). www.clinicalpharmacology.com. 12 Doody R, Correy-Bloom J, Zhang R, et al. Safety and tolerability of donepezil at doses up to 20 mg/day: results from a pilot study in patiens with Alzheimer’s disease. Drugs Aging 2008;25:163–74. 13 Giacobini E. Cholinesterases and cholinesterase inhibitors. London: Martin Dunitz, 2000. 14 Goldsmith DR, Scott LJ. Donepezil: in vascular dementia. Drugs Aging 2003;20:1127–36. 15 Hanyu H, Shimizu T, Tanaka Y, et al. Regional cerebral blood flow patterns and response to donepezil treatment in patiens with Alzheimer’s disease. Dement Geriatr Cogn Disord 2003;15:177–82. 16 Christodolou C, Melville P, Scherl WF, et al. Effects of donepezil on memory and cognition in multiple sclerosis. J Neurol Sci 2006;245:127–36. 17 Imamura K, Wada-Isoe K, Kowa H, et al. The effect of donepezil on increased regional cerebral blood flow in the posterior cingulate cortex of a patient with Parkinson’s disease dementia. Eurocase 2008;14:271–5. 18 Jacobson SA, Sabbagh MN. Donepezil: potential neuroprotective and disease-modifying effects. Exp Opin Drug Metab Toxicol 2008;4:1363–9. 19 Jirák R, Borzová C, Konrád J, et al. Demence. In: Raboch J, Anders M, Praško J, Hellerová P, eds. Psychiatrie. Doporučené postupy psychiatrické péče II. Praha: Infopharm, 2006:22–37. 20 Khateb A, Ammann J, Annoni J-M, et al. Cognition-enhancing effects of donepezil in traumatic brain injury. Eur Neurol 2005;54:39–45. 21 Malouf R, Birks J. Donepezil for vascular cognitive impairment. Cochrane Database of Systematic Reviews 2005, Issue 2. Art. No.: CD004395.DOI: 10.1002/14651858.CD004395.pub2. 22 Maltz JS, Eberling JL, Jagust WJ, et al. Enhanced cutaneous vascular response in AD subjects under donepezil therapy. Neurobiol Aging 2004;25:475–81. 23 Marder K, Marder K. Donepezil in patiens with severe Alzheimer’s disease: double-blind parallel-group, placebo controlled study. Current Neurol Neurosci Reports 2006; 6:364–73. 24 Mendez MF, Zounesi FL, Perryman KM. Use of donepezil for vascular dementia: preliminary clinical experience. J Neuropsychiatry Clin Neurosci 1999;11:268–70. 25 Nagy CF, Kumar D, Cullen EI, et al. Steady-state pharmacokinetics and safety of donepezil HCl in subjects with moderately impaired renal function. Br J Clin Pharmacol 2004;58(s1):18–24. 26 NICE guideline: CG42 Dementia; http://guidance.nice.org.uk/ cg42/niceguidance/pdf/English (22. 4. 2009). 27 Niederhofer H, Niederhofer H. Donepezil also effective in the treatment of Tourette’s syndrome? Movement Disord 2006; 21:2027. 28 Peterson RC, Thomas RG, Grundman M, et al. Vitamin E and donepezil for the treatment of mild cognitive impairment. N Engl J Med 2005;352:2379–88. 29 Qizilbash N, Schneider,LS, Chui H, et al, eds. Evidence-based dementia practice. Oxford: Blackwell Science Ltd and Blackwell publishing company, 2003:428–46. 30 Reyes J, Vargas R, Kumar D, et al. Steady-state pharmacokinetics, pharmacodynamics and tolerability of donepezil hydrochloride in hepatically impaired patients. Br J Clin Pharmacol 2004;58(s1):9–17. 31 Roman GC, Wilkinson DG, Doody RS, et al. Donepezil in vascular dementia: combined analysis of two large-scale clinical trials. Dement Geriatr Cogn Disord 2005;20:338–44. 32 Švestka J. Nová psychofarmaka: Kognitivum donepezil. Psychiatrie 1999;3:36–44. 33 Tateno M, Kobayashi S, Utsomi K, et al. Quantitative analysis of the effects of donepezil on regional cerebral blood flow in Alzheimer’s disease by using an automated program, 3DSRT. 34 Van Dam D, Coen K, De Deyn P. Cognitive evaluation of disease-modifying efficacy of donepezil in the APP23 mouse model for Alzheimer’s disease. Psychopharmacology 2008; 197:37–43. 35 Varsaldi F, Miglio G, Gabriella Scordo M, et al. Impact of the CYP2D6 polymorphism on steady-state plasma concentrations and clinical outcome of donepezil in Alzheimer’s disease patients. Eur J Clin Pharmacol 2006;62:721–6. 36 Wilkinson D, Doody R, Helme R, et al; Donepezil 308 Study Group: Donepezil in vascular dementia: a randomized, placebo-controlled study. Neurology 2003;61:479–86. 37 Winblad B, Wimo A, Engedal K, et al. 3-year study of donepezil therapy in Alzheimer’s disease: effects of early and continuous therapy. Dementia Geriatric Cognitive Disorders 2006;21:353–64. 38 Winblad B, Kilander L, Eriksson S, et al. Donepezil in patiens with severe Alzheimer’s disease: double-blind, parallel-group, placebo-controlled study. Lancet 2006;367:1057–65. 39 Winblad B, Black SE, Homma A, et al. Donepezil treatment in severe Alzheimer’s disease: a pooled analysis of three clinical trials. Curr Med Res Opin 2009;25:2577–87. 40 Yasuki-Furukori N, Furukori H, Kaneda A, et al. The effects of Ginkgo biloba extracts on the pharmacodynamics of donepezil. J Clin Pharmacol 2004;44:538–42. 41 Yoshida T, H-Kawa S, Sawada S, et al. Effectiveness of treatment with donepezil hydrochloride and changes in regional cerebral blood flow in patiens with Alzheimer’s disease. Ann Nucl Med 2007;21:257–65.

Úvod

Neurodegenerativní choroby manifestující se syndromem demence, především Alzheimerova choroba a příbuzné poruchy, nejsou dosud kauzálně léčitelné, neznáme jejich příčinu, známe pouze jednotlivé patogenetické články. Ovlivněním těchto známých článků se nám daří zmírnit syndrom demence a jeho progresi. Je to terapie modifikující nemoc, nikoli terapie kauzální. Ale i tato léčba je důležitá, prodlužuje lehčí stadia demence a oddaluje těžká stadia, která jsou spojena s nesoběstačností a velmi často s umístěním postiženého ve specializovaném ústavu. Proto podání nemoc modifikujících léčiv zlepšuje kvalitu života postižených, ale i jejich pečovatelů, zpravidla nejbližších rodinných příslušníků, pro které znamená péče o příbuzného trpícího demencí velkou fyzickou, emoční i materiální zátěž. Mezi takováto farmaka patří léky ze skupiny inhibitorů mozkových cholinesteráz. Podávání těchto látek náleží v současnosti mezi dva postupy léčby demence u Alzheimerovy choroby založené na důkazech. 


Z inhibitorů mozkových cholinesteráz jsou v současnosti používány donepezil, rivastigmin a galantamin.

Acetylcholinergní systém je velmi významný neurotransmiterový systém pro krátkodobou paměť, pracovní paměť a paměťovou konsolidaci (přenos z krátkodobé do dlouhodobé paměti) i pro dostatečné udržení vědomí, a to jak kvantitativní, tak kvalitativní. V mozku je zastoupen především skupinou acetylcholinergních neuronů v nucleus basalis Meynerti, projikujících difuzně do kortexu (velká projekce do oblasti mediální temporální šedi, především do hippocampální oblasti), skupinou tzv. asociačních drah, spojujících jednotlivé korové oblasti (velké zastoupení v gyrus cinguli a ve fornixu), v oblasti mozkového kmene (významné pro udržení optimálního stavu vědomí).

Acetylcholin v neuronech je syntetizován z cholinu a acetyl-koenzymu A pomocí enzymu cholinacetyltransferázy. U Alzheimerovy choroby a některých dalších demencí je obsah cholinacetyltransferázy snížen. Sníženy jsou rovněž další zúčastněné mechanismy – vysokoafinitní zpětné vychytávání (reuptake) cholinu, které je závislé na aktivitě neuronů, a přísun acetyl-koenzymu A, jenž je závislý na mitochondriálním metabolismu (ovlivněn podstatně např. hypoxií, neurodegenerativními procesy). Acetylcholin je v synaptické štěrbině odbouráván enzymy acetylcholinesterázami, a také butyrylcholinesterázami (tyto enzymy jsou za normálních podmínek minoritní, u Alzheimerovy choroby jsou syntetizovány nadměrně). V mozku jsou přítomny dvě izoformy acetyl-i butyrylcholinesteráz – majoritní forma G4 a minoritní forma G1 (tyto formy jsou také rozdílně distribuovány v různých mozkových lokalizacích). Forma G1 je za fyziologických podmínek minoritní, ale u Alzheimerovy choroby a příbuzných demencí její podíl výrazně stoupá. Schéma acetylcholinergní mozkové synapse ukazuje obrázek 1.

Schéma cholinergní transmise

Obrázek č. 1 - Schéma cholinergní transmise

Tato zjištění vedla k zavedení inhibitorů mozkových cholinesteráz (acetyl- , ale i butyrylcholinesteráz) jako farmak pro léčbu demencí. Po jejich podání dochází ke zlepšení kognitivních funkcí, a to i na zvířecích modelech Alzheimerovy choroby.34

Mechanismus účinku

U Alzheimerovy choroby bývá již v časných stadiích demence zjišťováno postižení mozkového acetylcholinergního systému. Je nacházena snížená neuronální koncentrace enzymu cholinacetyltransferázy, snížené vysokoafinitní vychytávání cholinu, nedostatek acetylkoenzymu A. V důsledku těchto změn se nedostatečně syntetizuje a uvolňuje z presynaptického oddílu neuronu acetylcholin. Ten se po uvolnění do synaptické štěrbiny váže na pre- i postsynaptické muskarinové (M) a nikotinové (N) receptory.

Inhibitory mozkových cholinesteráz, mezi něž donepezil náleží, zablokují v synaptické štěrbině cholinesterázy, odbourávající acetylcholin; tím je dosaženo toho, že se zvyšuje počet molekul acetylcholinu schopných vazby na muskarinové i nikotinové receptory, což vede ke zlepšení acetylcholinergní transmise. Donepezil blokuje cholinesterázy tzv. reverzibilním způsobem – kompetitivně se váže místo acetylcholinu na molekulu acetylcholinesterázy, odkud je pak postupně uvolňován a odbouráván.

Byla zkoušena řada inhibitorů acetyl- i butyrylcholinesteráz, z nichž klinicky jsou používány tři: donepezil, rivastigmin a galantamin. Další jsou klinicky ověřovány (např. huperzin A, phenserin aj.). Některé z těchto inhibitorů jsou perspektivní, jiné přestaly být používány pro svou toxicitu (tacrin, metrifonát).

Kromě zlepšení acetylcholinergní transmise v mozku jsou předpokládány i další terapeutické účinky donepezilu. Jedním z předpokládaných a v současnosti ověřovaných účinků je zlepšení mozkové mikrocirkulace. Cholinergní systém hraje významnou roli v kontrole mozkového prokrvení. Acetylcholin je mozkový vazodilatátor. Je předpokládána úloha muskarinových acetylcholinergních receptorů typu M5 v mechanismu vazodilatace mozkových tepen.15 Bylo prokázáno i periferní vazodilatační působení donepezilu na kožních tepénkách.22 Několik prací prokazuje vazodilatační účinek (především na mikrocirkulaci) v mozku u pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.17,33,41 Tím by se dal také částečně vysvětlit příznivý vliv donepezilu u vaskulárních a smíšených demencí. Další předpokládaný účinek donepezilu je účinek neuroprotektivní.18 Místo hlavního zásahu donepezilu ukazuje obrázek 2.

Donepezil blokuje acetylcholinesterázy

Obrázek č. 2 - Donepezil blokuje acetylcholinesterázy

Farmakologické vlastnosti

Donepezil je téměř čistý inhibitor acetylcholinesteráz, s naprosto minimální afinitou k butyrylcholinesterázám. Chemicky je to 2-[(1-benzyl-4-piperidyl)methyl]-5,6-dimethoxy-2,3-dihydroinden-1-on. Látka je dobře absorbována z gastrointestinálního traktu, vyznačuje se velkou biologickou dostupností, blížící se stu procentům. Potrava biologickou dostupnost příliš neovlivňuje. Většina léku se váže na plazmatické proteiny, převážně na albumin, menší část na a1-kyselý glykoprotein. Donepezil dobře prochází hematoencefalickou bariérou. Látka je metabolizována v játrech prostřednictvím enzymatického systému P-450, subsystémy CYP2D6 a CYP3A4. První výsledky farmakogenetických studií ukazují, že na metabolismus donepezilu i jeho terapeutické účinky může mít vliv polymorfismu CYP2D6.35 V játrech probíhá glukuronizace a vznikají čtyři metabolity, z nichž nejvýznamnější je 6-0-demethyldonepezil. Biologický poločas eliminace donepezilu je více než 70 hodin. Při pravidelném podávání je dosaženo rovnovážného stavu za 15 dnů. Maximální plazmatické koncentrace (cmax) je po p. o. podání dosahováno za 3–4 hodiny. Přibližně 57 % je vyloučeno močí, 15 % je vyloučeno stolicí, 17 % je nalézáno v moči v nezměněné podobě.2,8,11

Při hepatální insuficienci nebyly pozorovány varovné příznaky, snášenlivost donepezilu byla dobrá.25 Rovněž při renální insuficienci středního stupně nebyla zjištěna podstatná změna farmakokinetiky donepezilu.30

Lékové interakce

Donepezil je léčivo, u něhož se lékové interakce vyskytují poměrně zřídka. Přesto je však třeba zvýšené opatrnosti při současném podávání některých farmak, která mohou zvýšit plazmatické koncentrace donepezilu. Jiná současně podávaná farmaka mohou snížit účinnost donepezilu.2

  • Inhibitory CYP2D6 mohou zvýšit koncentraci donepezilu a vést k nežádoucím účinkům. Jsou to především antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu – fluoxetin, paroxetin, v menší míře i sertralin – a dále amiodaron, chinidin, propafenon a některá méně často užívaná farmaka.
  • Inhibitory CYP3A4 působí obdobně. Náleží mezi ně především antimykotikum ketoconazol, antibiotika clarithromycin a erythromycin, blokátor kalciových kanálů diltiazem a jiná farmaka.
  • Induktory tvorby CYP3A4 snižují koncentraci donepezilu, a tudíž i jeho terapeutickou účinnost. Patří mezi ně např. antiepileptika carbamazepin, phenobarbital, phenytoin, dále látka používaná v revmatologii bosentan a další.
  • Terapeutickou účinnost donepezilu snižují současně podávané látky s anticholinergním působením. Jsou to např. atropin, tricyklická antidepresiva (amitriptylin, imipramin, dosulepin a další), některá antipsychotika (clozapin, olanzapin), antihistaminika 1. generace, anticholinergní antiparkinsonika (amantadin, benztropin, biperiden) a další.
  • Současné podávání donepezilu a dioxinu může vést k bradykardii, opatrnost je nutná i při současném podávání β-adrenolytik.
  • Současné podávání donepezilu a nesteroidních antirevmatik může mít nepříznivé účinky na sliznice gastrointestinálního traktu a může vyústit až v krvácení a/nebo vznik gastroduodenálního vředu. Opatrnost je nutná i při současném dlouhodobém podávání kyseliny acetylsalicylové.

Důležitá je dobrá snášenlivost donepezilu při současném podávání extraktu z Ginkgo biloba.40 Donepezil je velmi dobře snášen také při současné terapii memantinem.

Klinické studie

S donepezilem byla provedena řada rozsáhlých multicentrických randomizovaných klinických studií kontrolovaných placebem. Nejvíc studií bylo provedeno s pacienty trpícími Alzheimerovou chorobou. Zde byla jednoznačně prokázána účinnost u lehkých až středně těžkých forem demence.1,6,32,37 U většiny nemocných dochází ke zlepšení kognitivních funkcí, ale také chování i aktivit denního života. Toto zlepšení přetrvává v průměru jeden rok, ale je zde značná interindividuální variabilita. Významné je, že je značně zpomalen další pokles kognitivních a nekognitivních funkcí ve srovnání s placebem. Podávání donepezilu (obdobně jako u dalších inhibitorů mozkových cholinesteráz) oddaluje těžká stadia demence a podstatně tak zlepšuje kvalitu života pacientů, a tím i jejich pečovatelů.

Bylo provedeno také několik rozsáhlých studií s podáním donepezilu u pacientů v pokročilém stadiu Alzheimerovy choroby, a také zde se projevil příznivý účinek.4,23,38,39

Donepezil se ukázal jako účinná látka rovněž v léčbě demencí s Lewyho tělísky5 a demencí u Parkinsonovy choroby.10 V jedné studii prokázal klinický účinek u amnestické formy lehké poruchy poznávacích funkcí (mild cognitive impairment), přetrvávající déle než jeden rok, ale pouze u nositelů izoformy 4 apolipoproteinu epsilon (ApoE4).28

Několik klinických studií prokázalo příznivé účinky také u vaskulárních demencí, i když tyto účinky nebyly tak výrazné jako u Alzheimerovy choroby.3,14,21,24,31,36

Ve studiích provedených na malých souborech a ne vždy kontrolovaných placebem byl donepezil podáván v netradičních indikacích; u mentální anorexie,7 u sclerosis multiplex,16 po mozkových traumatech,20 u Touretteova syndromu.27 Výsledky těchto studií však byly značně nekonzistentní.

Místo donepezilu v léčbě demencí

Inhibitory mozkových cholinesteráz jsou v současné době spolu se slabým inhibitorem N-methyl-D-aspartátových (NMDA) glutamátergních receptorů memantinem jedinými léčivy, jejichž podání je u Alzheimerovy choroby založeno na důkazech (evidence-based).9,19,26 Tyto látky nejsou schopny Alzheimerovu chorobu vyléčit, jsou však schopny podstatně zpomalit průběh demence, oddálit těžká stadia. Tato stadia jsou spojena s nesoběstačností nemocného a v mnoha případech s institucionalizací – umístěním do specializovaných zařízení, do psychiatrických léčeben apod. Podání těchto farmak mimo jiné podstatně zvyšuje kvalitu života postižených i jejich pečovatelů – nejbližších příbuzných.

Působení donepezilu i dalších inhibitorů acetylcholinesteráz lze označit za účinek nemoc modifikující.

Donepezil je určen především k léčbě lehkých až středně těžkých forem Alzheimerovy choroby.

V České republice hradí zdravotní pojišťovny donepezil v případech, že je stanovena diagnóza pravděpodobné Alzheimerovy choroby a rozmezí výsledků testu MMSE (Mini-Mental State Examination) je 20–13 bodů. Ideální však je podávání donepezilu již u lehkých, počátečních forem Alzheimerovy choroby, kde hodnoty MMSE bývají vyšší, 21–25 bodů, event. v některých případech ještě vyšší. Proto by bylo žádoucí, aby byl donepezil hrazen při stanovení diagnózy pravděpodobné Alzheimerovy choroby již od hodnot MMSE 25 bodů. Další indikací je demence s Lewyho tělísky, resp. Alzheimerova choroba – varianta s Lewyho tělísky (diagnostikovaná jako Alzheimerova choroba atypická).5,8,9,13,19,26,29 Existují však další indikace, kde není donepezil hrazen zdravotními pojišťovnami a pacienti si musí lék hradit sami. Kromě Alzheimerovy choroby a demence s Lewyho tělísky s hodnotami MMSE vyššími než 20 jsou to i těžší stadia Alzheimerovy choroby s hodnotami MMSE pod 13 bodů, u kterých bylo dříve dosaženo příznivého účinku podání donepezilu nebo u nichž byla léčba memantinem nedostatečně účinná a pacienti dříve nebyli léčeni donepezilem. Kombinace s donepezilem, i když je finančně náročná, je racionální. Další indikační pole, kde není donepezil hrazen, představují smíšené alzheimerovsko-vaskulární demence nebo vaskulární demence.

Bezpečnost a snášenlivost, nežádoucí účinky

Donepezil je obecně dobře snášen. Nežádoucí účinky se mohou projevit především na počátku podávání a při zvýšení dávky v průběhu titrace.

Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky donepezilu jsou účinky gastrointestinální. Udávaná četnost je u více než 10 % léčených, nauzea se vyskytuje v 5–19 %.11 Kromě nauzey se objevuje průjem, dyspepsie, nechutenství (někdy doprovázené úbytkem na váze), zvracení. K častějším nežádoucím účinkům patří také insomnie. Méně časté jsou svalové záškuby až křeče. Vzácněji se může vyskytnout bradykardie, kardiální synkopa, únava, bolesti hlavy, ekzém, somnolence, vzácnými nežádoucími účinky jsou deprese, deliria, časté močení, sklon k uroinfekci, svalové bolesti a další.

Kromě individuální přecitlivělosti je to především aktivní gastroduodenální vředová choroba, bradykardie a srdeční blokády. Zvýšené opatrnosti je třeba u epilepsie a jiných záchvatovitých onemocnění, u chronické obstrukční bronchopulmonální choroby a bronchiálního astmatu, u obstrukce žlučových cest. Je nutno myslet na interferenci donepezilu a myorelaxancií typu sukcinylcholinu.

Předávkování se projeví vystupňovanými cholinergními příznaky. Budou přítomny gastrointestinální účinky, především nauzea, zvracení a průjem, dále pocení, nadměrné slinění, křeče, zpomalení tepové frekvence, snížení krevního tlaku, svalová slabost (může vést k dechovému selhání). Stav může vyústit do kolapsu. Léčba se provádí podáním anticholinergik. Obvykle se používá atropin v i. v. aplikaci.

Dávkování a způsob podání

Vzhledem ke svému dlouhému poločasu eliminace je donepezil dávkován 1x denně. Podává se perorálně. Léčba je zahajována dávkou 5 mg 1x denně (dávka již terapeuticky účinná), a po 1–2 měsících se přechází na dávku 10 mg 1x denně. Dávka se podává po jídle, nejlépe po večeři. Byly zkoušeny i vyšší denní dávky, 15–20 mg, kdy při pomalé titraci byla zjištěna vyšší plazmatická koncentrace a lepší klinická účinnost, ale tyto dávky se běžně nepoužívají.12 Při přechodu na jiný typ inhibitoru acetylcholinesteráz (rivastigmin, galantamin) je nutná přestávka 3 dny vzhledem k dlouhému poločasu donepezilu.

Závěr

Donepezil je významné léčivo, používané v současnosti pro terapii Alzheimerovy choroby podle postupů založených na důkazech. Jeho indikační spektrum je však širší. Je to farmakon, které se vyznačuje velmi dobrou snášenlivostí. Proto je v současné době v celém světě nejpoužívanějším léčivem ze skupiny inhibitorů mozkových cholinesteráz.

Podpořeno VZ MŠM 0021620849.

Literatura

1 AD 2000 Collaborative Group: Long-term donepezil treatment in 565 patients with Alzheimer’s disease (AD2000): randomized, double-blind trial. Lancet 2004;363:2105–2115. 2 Bentue-Ferrer D, Tribut O, Polard E, et al. Clinically significant drug interactions with cholinesterase inhibitors: a guide for neurologists. CNS Drugs 2003;17:947–63. 3 Black S, Román GC, Geldmacher DS, et al; Donepezil 307 Vascular Dementia Study Group. Efficacy and tolerability of donepezil in vascular dementia: positive results of a 24-week, multicenter, international, randomized, placebo-controlled clinical trial. Stroke 2003;34:2323–32. 4 Black SE, Doody R, Li H, et al. Donepezil preserves cognition and global function in patients with severe Alzheimer disease. Neurology 2007;69:459–68. 5 Beversdorf DK, Warner J, Davis R, et al. Donepezil in the treatment of dementia with Lewy bodies. Am J Geriat Psychiatry 2004;12:542–4. 6 Birks JS, Melzer D, Beppeu H. Donepezil for mild and moderate Alzheimer’s disease (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 2, 2003. Oxford, GB. 7 Bucay AH. Donepezil (aricept) as a treatment for anorexia nervosa: a very feasible therapeutic possibility. Exp Opin Invest Drugs 2009;18:569–71. 8 Cacabelos R. Donepezil in Alzheimer’s disease: From conventional trials to pharmacogenetics. Neuropsychiatric Dis Treatment 2007;3:303–33. 9 Caltagirone C, Bianchetti A, Di Luca M, et al. Guidelines for the treatment of Alzheimer’s disease from the Italian Association of Psychogeriatrics. Drugs Aging 2005;22(Suppl 1):1–26.
10
Cummings JL. Cholinesterase inhibitors for treatment of dementia associated with Parkinson’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2005;76:903–4.
11
Donepezil Monograph. Clinical Pharmacology (database on the internet). www.clinicalpharmacology.com.
12
Doody R, Correy-Bloom J, Zhang R, et al. Safety and tolerability of donepezil at doses up to 20 mg/day: results from a pilot study in patiens with Alzheimer’s disease. Drugs Aging 2008;25:163–74.
13
Giacobini E. Cholinesterases and cholinesterase inhibitors. London: Martin Dunitz, 2000.
14
Goldsmith DR, Scott LJ. Donepezil: in vascular dementia. Drugs Aging 2003;20:1127–36.
15
Hanyu H, Shimizu T, Tanaka Y, et al. Regional cerebral blood flow patterns and response to donepezil treatment in patiens with Alzheimer’s disease. Dement Geriatr Cogn Disord 2003;15:177–82.
16
Christodolou C, Melville P, Scherl WF, et al. Effects of donepezil on memory and cognition in multiple sclerosis. J Neurol Sci 2006;245:127–36.
17
Imamura K, Wada-Isoe K, Kowa H, et al. The effect of donepezil on increased regional cerebral blood flow in the posterior cingulate cortex of a patient with Parkinson’s disease dementia. Eurocase 2008;14:271–5.
18
Jacobson SA, Sabbagh MN. Donepezil: potential neuroprotective and disease-modifying effects. Exp Opin Drug Metab Toxicol 2008;4:1363–9.
19
Jirák R, Borzová C, Konrád J, et al. Demence. In: Raboch J, Anders M, Praško J, Hellerová P, eds. Psychiatrie. Doporučené postupy psychiatrické péče II. Praha: Infopharm, 2006:22–37.
20
Khateb A, Ammann J, Annoni J-M, et al. Cognition-enhancing effects of donepezil in traumatic brain injury. Eur Neurol 2005;54:39–45.
21
Malouf R, Birks J. Donepezil for vascular cognitive impairment. Cochrane Database of Systematic Reviews 2005, Issue 2. Art. No.: CD004395.DOI: 10.1002/14651858.CD004395.pub2.
22
Maltz JS, Eberling JL, Jagust WJ, et al. Enhanced cutaneous vascular response in AD subjects under donepezil therapy. Neurobiol Aging 2004;25:475–81.
23
Marder K, Marder K. Donepezil in patiens with severe Alzheimer’s disease: double-blind parallel-group, placebo controlled study. Current Neurol Neurosci Reports 2006; 6:364–73.
24
Mendez MF, Zounesi FL, Perryman KM. Use of donepezil for vascular dementia: preliminary clinical experience. J Neuropsychiatry Clin Neurosci 1999;11:268–70.
25
Nagy CF, Kumar D, Cullen EI, et al. Steady-state pharmacokinetics and safety of donepezil HCl in subjects with moderately impaired renal function. Br J Clin Pharmacol 2004;58(s1):18–24.
26
NICE guideline: CG42 Dementia; http://guidance.nice.org.uk/ cg42/niceguidance/pdf/English (22. 4. 2009).
27
Niederhofer H, Niederhofer H. Donepezil also effective in the treatment of Tourette’s syndrome? Movement Disord 2006; 21:2027.
28
Peterson RC, Thomas RG, Grundman M, et al. Vitamin E and donepezil for the treatment of mild cognitive impairment. N Engl J Med 2005;352:2379–88.
29
Qizilbash N, Schneider,LS, Chui H, et al, eds. Evidence-based dementia practice. Oxford: Blackwell Science Ltd and Blackwell publishing company, 2003:428–46.
30
Reyes J, Vargas R, Kumar D, et al. Steady-state pharmacokinetics, pharmacodynamics and tolerability of donepezil hydrochloride in hepatically impaired patients. Br J Clin Pharmacol 2004;58(s1):9–17.
31
Roman GC, Wilkinson DG, Doody RS, et al. Donepezil in vascular dementia: combined analysis of two large-scale clinical trials. Dement Geriatr Cogn Disord 2005;20:338–44.
32
Švestka J. Nová psychofarmaka: Kognitivum donepezil. Psychiatrie 1999;3:36–44.
33
Tateno M, Kobayashi S, Utsomi K, et al. Quantitative analysis of the effects of donepezil on regional cerebral blood flow in Alzheimer’s disease by using an automated program, 3DSRT.
34
Van Dam D, Coen K, De Deyn P. Cognitive evaluation of disease-modifying efficacy of donepezil in the APP23 mouse model for Alzheimer’s disease. Psychopharmacology 2008; 197:37–43.
35
Varsaldi F, Miglio G, Gabriella Scordo M, et al. Impact of the CYP2D6 polymorphism on steady-state plasma concentrations and clinical outcome of donepezil in Alzheimer’s disease patients. Eur J Clin Pharmacol 2006;62:721–6.
36
Wilkinson D, Doody R, Helme R, et al; Donepezil 308 Study Group: Donepezil in vascular dementia: a randomized, placebo-controlled study. Neurology 2003;61:479–86.
37
Winblad B, Wimo A, Engedal K, et al. 3-year study of donepezil therapy in Alzheimer’s disease: effects of early and continuous therapy. Dementia Geriatric Cognitive Disorders 2006;21:353–64.
38
Winblad B, Kilander L, Eriksson S, et al. Donepezil in patiens with severe Alzheimer’s disease: double-blind, parallel-group, placebo-controlled study. Lancet 2006;367:1057–65.
39
Winblad B, Black SE, Homma A, et al. Donepezil treatment in severe Alzheimer’s disease: a pooled analysis of three clinical trials. Curr Med Res Opin 2009;25:2577–87.
40
Yasuki-Furukori N, Furukori H, Kaneda A, et al. The effects of Ginkgo biloba extracts on the pharmacodynamics of donepezil. J Clin Pharmacol 2004;44:538–42.
41
Yoshida T, H-Kawa S, Sawada S, et al. Effectiveness of treatment with donepezil hydrochloride and changes in regional cerebral blood flow in patiens with Alzheimer’s disease. Ann Nucl Med 2007;21:257–65.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky