Sitagliptin a inzulin glargin – účinná a bezpečná kombinace pro léčbu diabetu 2. typu
Souhrn
Diabetes mellitus 2. typu je progresivně se zhoršující onemocnění. Důsledkem snížení schopnosti adekvátní sekrece inzulinu je zhoršující se kompenzace diabetu, která vyžaduje intenzivnější (nebo extenzivnější) terapii. Podle současných názorů je cílem terapie hyperglykemie dosažení tzv. těsné kompenzace – hodnot glykemie shodných jako u zdravého člověka nebo jim blízkých. Základním ukazatelem úspěšnosti terapie je pak glykovaný hemoglobin (HbA
1c) a současně nepřítomnost nežádoucích účinků terapie. Nejzávažnějším nežádoucím účinkem se i u pacientů s diabetem 2. typu ukázala být hypoglykemie. Proto je v terapii diabetu 2. typu v současnosti kladen důraz na zavádění nových farmak, pro něž je kromě dostatečné účinnosti charakteristické snížené riziko hypoglykemie. Mezi typické představitele bezpečné terapie patří sitagliptin a inzulin glargin. Uvedená kazuistika přibližuje použití jejich kombinace u polymorbidního pacienta s diabetem 2. typu.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu