Vliv bemiparinu, dalteparinu a nefrakcionovaného heparinu na interakci trombocytů se subendoteliální matrix

Číslo: 1 / 2010 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Hematologie, Kardiologie

Souhrn

Nízkomolekulární hepariny (LMWH – low-molecular-weight heparin) jsou účinné v prevenci i léčbě žilního tromboembolismu a v porovnání s nefrakcionovaným heparinem (UFH – unfractioned heparin) je jejich užívání spojeno s nižším rizikem krvácení. LMWH jsou současně účinné i v sekundární prevenci akutních příhod, jakými jsou akutní koronární syndrom či cévní mozková příhoda. V těchto případech je z patofyziologického pohledu důležitá interakce mezi trombocyty a endotelem, respektive subendoteliálními strukturami cévní stěny. Na základě molekulové hmotnosti se LMWH dělí na LMWH 1. generace (molekulová hmotnost vyšší než 5 000 Da), mezi něž patří dalteparin (molekulová hmotnost 6 300 Da), a LMWH 2. generace, ke kterým se řadí bemiparin (molekulová hmotnost 3 600 Da). Molekulová hmotnost UFH činí 15 000 Da. Účinnost LMWH i UFH těsně souvisí s jejich aktivitou anti-IIa/anti-Xa, jejíž poměr je u bemiparinu 8 : 1, v případě dalteparinu 2–3 : 1 a v případě UFH 1 : 1. Bylo pozorováno, že bemiparin rovněž stimuluje produkci TFPI (tissue factor pathway inhibitor – inhibitor tkáňového faktoru), a tím inhibuje zevní systém aktivace koagulační kaskády.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky