Číslo: | 1 / 2010 (Obsah) |
Rubrika: | Zprávy z klinických studií |
Obor: | Kardiologie |
Krevní tlak je důležitou determinantou progrese poškození ledvin u pacientů s diabetem. U těchto pacientů je doporučováno nasazení antihypertenzní léčby, pokud krevní tlak převýší hranici 130/80 mm Hg, resp. 125/75 mm Hg v případě pacientů s diabetem a nefropatií. Jaký je však účinek snižování krevního tlaku na hodnoty pod těmito hranicemi? Odpověď přinesla analýza dat 11 140 pacientů, kteří se zúčastnili studie ADVANCE (Action in Diabetes and Vascular disease: preterAx and diamicroN-MR Controlled Evaluation), v níž byli randomizováni k léčbě kombinací perindopril/indapamid, nebo k podávání placeba. U aktivně léčené skupiny došlo během sledování ke snížení rizika rozvoje mikro- i makroalbuminurie a tím také ke snížení rizika renálních událostí o 21 % (p < 0,0001), přičemž snížení systolického krevního tlaku pod 110 mm Hg bylo spojeno s progresivně nižším výskytem renálních událostí. Rutinní snižování krevního tlaku u diabetiků 2. typu tedy působilo výrazně renoprotektivně, a to i při hodnotě krevního tlaku < 120/70 mm Hg. Prahová hodnota krevního tlaku, pod níž by se již neprojevoval příznivý vliv na ledviny, nebyla nalezena.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu