Intranasální aplikace léků

Číslo: 4 / 2010 (Obsah)
Rubrika: Farmakoterapeutické postupy
Obor: Vnitřní lékařství
Autoři: Eva Feketeová
MUDr. Viktor Kašák
Autoři - působiště: Oddělení respiračních nemocí, LERYMED, spol. s r. o., Praha

Souhrn

Úvod

Intranasální aplikace léků představuje topickou léčbu, která přináší nesporné výhody lokální aplikace (léky se dostávají přímo na nosní sliznici, mají rychlý nástup účinku, používají se mikrogramové dávky léků, což vylučuje nebo minimalizuje systémové účinky). Má však i nevýhody, spočívající v nežádoucích lokálních účincích (např. suchost nosní sliznice, krvácení z nosu), v nemožnosti aplikace při úplné nosní obstrukci a v nutnosti edukace pacientů ve správné aplikační technice. Zatímco na poli léčby astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je inhalační forma aplikace antiastmatik podrobně odborně propracována1–4 a v reálné klinické praxi s pacienty či s jejich rodinnými příslušníky nacvičována a pravidelně kontrolována, v oblasti intranasální aplikace léků je situace značně neurovnaná. Chybí tu i terminologická jednotnost při označování samotných aplikačních systémů a jejich komponent, což se mj. projevuje velmi pestrým názvoslovím v českých překladech specifických informací o lécích určených k intranasální aplikaci a v příbalových informacích pro pacienty. I v dokumentech zabývajících se léčbou alergické rýmy a jejím vlivem na astma vydaných pod patronací WHO expertní skupinou ARIA (Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma) v roce 1999, jež byly naposledy aktualizovány v roce 20085 a jejichž český překlad kapesního vydání vyšel v roce 2002,6 se konstatuje, že nácvik správné intranasální aplikační techniky je důležitý, že zvyšuje compliance pacientů, avšak podrobněji se dokumenty touto problematikou dále nezabývají.

Zatímco vývoj inhalačních systémů pro léčbu astmatu a CHOPN je důkladně zmapován a nové inhalační systémy jsou svými výrobci tradičně propagovány, u intranasálních aplikátorů je i z tohoto pohledu situace méně dynamická.7 Pohyb nastal uvedením intranasálního fluticason furoátu na český trh v roce 20088 v zásadně novém intranasálním aplikátoru.7,8 Jeho výrobce, firma GlaxoSmithKline, inicioval v roce 2010 vznik e-learnigového kursu o správné aplikační technice intranasálních léků, který je určen pro zdravotní sestry.

Léčebně nejčastěji intranasálně podáváme přípravky k terapii rýmy, resp. rinosinusitidy a nosní polypózy, lze však touto cestou aplikovat např. i hormony (parathormon) nebo některá imunomodulancia (IRS).

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky