Nízkomolekulární hepariny 1x denně v léčbě akutní žilní trombózy

Číslo: 4 / 2010 (Obsah)
Rubrika: Farmakoterapeutické postupy
Obor: Hematologie, Vnitřní lékařství
Autoři: MUDr. Karel Roztočil, CSc.
Autoři - působiště: Klinika transplantační chirurgie IKEM, Praha

Souhrn

I když vývoj nových antitrombotik zaznamenal v posledních letech významný pokrok,1 heparin a na jeho základě odvozené účinné látky zůstávají stále základem léčby a prevence u většiny pacientů. Při podávání antikoagulační léčby jde především o použití nízkomolekulárních heparinů, které ve většině případů nahradily nefrakcionovaný heparin a ponechaly mu místo jako léku vhodnému za určitých klinických situací, spojených s intenzivní péčí. Jak ukazuje tabulka 1, nízkomolekulární hepariny mají celou řadu výhodnějších farmakologických a klinických vlastností než standardní heparin. Jejich zavedení do praxe znamenalo významný posun v dřívějších léčebných postupech, a v současných mezinárodně přijatých doporučeních k prevenci a léčbě žilní trombózy zaujímají proto první pozici.2,3

Základním cílem antikoagulační léčby je zabránit další progresi trombotických změn, předejít plicní embolizaci s event. fatálním průběhem, rekurenci žilní trombózy a posttrombotickému syndromu. Metaanalýzy četných klinických studií ukázaly, že nízkomolekulární hepariny jsou v téměř všech uvedených směrech účinnější než nefrakcionovaný heparin. Po jejich aplikaci můžeme u pacientů s žilní trombózou počítat s rychlejším ústupem trombotických změn, menší pravděpodobností extenze trombu, menším počtem rekurencí trombóz, nižším výskytem krvácivých příhod a nižší mortalitou – jak celkovou, tak v souvislosti s nádorovými onemocněními.

Snadnější způsob aplikace nízkomolekulárních heparinů a jejich lepší biologická dostupnost po subkutánní aplikaci vedly k tomu, že léčba žilní trombózy se u značné části pacientů přesunula do ambulantní péče a probíhá buď zcela bez hospitalizace, nebo jen s krátkým úvodním pobytem v nemocnici. Vlastnosti nízkomolekulárních heparinů v porovnání s nefrakcionovaným heparinem uvádí tabulka 2. Standardnost domácí léčby žilní trombózy byla ověřena řadou předchozích klinických studií, jejichž výsledky byly podrobeny metaanalýzám,5,6 a je podložena přijatými doporučenými postupy.7

Pro použití ambulantního způsobu léčby je nutné dodržení určitých minimálních předpokladů. Je nezbytné brát v úvahu rozsah a lokalizaci trombózy, závažnost klinických projevů onemocnění, přítomnost komplikací, celkový stav pacienta, jeho vitální funkce, riziko krvácení. Domácí léčba je náročnější pro zdravotnický personál, který ji provádí, ale i pro samotného pacienta. Vyžaduje jeho aktivní přístup, edukaci, spolupráci, zajištění technických podmínek týkajících se aplikace injekcí, kontakt s pacientem a laboratorní kontroly účinnosti souběžně podávaného perorálního antikoagulancia. Hlavní a relativní kontraindikace ambulantní léčby žilní trombózy jsou uvedeny v tabulce 3.

Klinické studie hodnotící účinnost nízkomolekulárních heparinů používaly obvykle aplikace injekcí 2x denně, jak odpovídá zjištěným farmakologickým vlastnostem těchto léčiv. Na rozdíl od nefrakcionovaného heparinu se jejich plazmatický poločas po subkutánní aplikaci (tabulka 2) pohybuje mezi 4 a 6 hodinami a 12hodinový interval mezi injekcemi se tak zdá být na místě. Už od počátku jejich zavedení bylo uvažováno o možnosti podávat injekce jen jednou za 24 hodin, a docílit tak dalšího zjednodušení zejména ambulantní léčby žilní trombózy a její akceptace pacientem. Tabulka 4 uvádí dávkování jednotlivých nízkomolekulárních heparinů, pokud je doporučované výrobci pro subkutánní aplikaci v režimu dvakrát nebo jedenkrát denně. Pro podávání 1x denně jsou v některých případech dodávány předem připravené jednorázové injekce, obsahující přibližně dvojnásobné dávkování a odlišené názvem Forte.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky