„Hot Stuff“ nebo „horký brambor“?

Číslo: 6 / 2010 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Revmatologie
Autoři: MUDr. Jiří Jenšovský, CSc.
Autoři - působiště: Osteocentrum ÚVN Praha

Souhrn

„Moji hlavu žerou pravdy všech vychozených škol,“ praví český poeta. V medicíně to platí také – a možná ještě naléhavěji. Zatímco laik si dělá v hlavě zmatek víceméně sám prostým výběrem sledovaných médií, lékaři to mají těžší. Snaží se sami vzdělávat z dostupných zdrojů, jsou masírováni firmami originálními i generickými a setkávají se na odborných sjezdech, kde jsou zahrnováni myriádami statistických údajů, stovkami studií a úsměvnými tvrzeními „jak řekl Paul B. v Atlantě, Robert L. ve Stockholmu“, etc. etc. Statistiky jsou velmi populárním sportem a názorové veletoče jsou pokládány za novinky. Podle údajů US Department of Health and Human Services pracuje v současné době v USA 700 000 lékařů, kteří omylem přivodí ročně smrt 120 000 spoluobčanů. Podle statistik FBI vlastní v USA zbraň 80 000 000 osob a chybnou manipulací se zbraní ročně v USA zahyne 1 500 osob. Zdá se tedy, že kontakt s lékařem je statisticky pro život občana USA 9 000krát rizikovější než vlastnictví zbraně. Ve statistice nejsou pochopitelně zmínky o nejrůznějším „prostém“ poškození zdraví. Nicméně lidé mají oprávněně strach z iatropatogenního poškození. Ptají se. A co jim má – pokud možno přesvědčivě – odpovědět lékař, který sám neví? Jak píše ve svém článku prof. Ego Seeman, víme, proč léčit, víme, koho léčit, víme, kdy léčit, víme, jak a čím léčit – ale jak dlouho léčit, to je otázka a evergreen všech osteologických setkání. Jak na ni odpovědět? Většina řečníků vždy zvolí poměrně laciný, ale ověřený úhybný manévr a poznamená, jaká máme zatím nejdelší data ze studie X či Y. Otázka však zůstává viset ve vzduchu a stává se naléhavější s výhružně opakovaným množstvím informací o možných nežádoucích účincích užívaných medikamentů (rozpadající se čelisti, zmrzlé kosti, spontánní zlomeniny…). Časem by se mohli začít bát i sami lékaři. A posílat pacienty stále častěji na „lékové prázdniny“. Jednoduché mlžení přestává stačit. Přiznání nevědomosti není ani příjemné, ani moc nepomáhá v praktickém, každodenním klinickém životě...

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky