Deferasirox u pacientů s myelodysplastickým syndromem a přetížením železem – výsledky studie EPIC
| Číslo: | 3 / 2011 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
| Obor: | Hematologie |
Souhrn
Úvod
Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní skupinou onemocnění, kterým je společná narušená tvorba červených krvinek. Navzdory nejnovějším pokrokům v léčbě pacientů s MDS zůstává hlavní součástí podpůrné léčby podávání krevních transfuzí. Jejich léčebné využití však může způsobit přetížení organismu železem – stav vedoucí k poškození např. myokardu, jater či endokrinních žláz. Poškození těchto orgánů se následně může manifestovat mj. ve formě srdečních příhod či diabetu. Kromě toho se ukazuje, že přetížení železem je u pacientů s MDS nezávislým prognostickým faktorem celkového přežití a progrese do akutní myeloidní leukemie.
Na základě těchto skutečností se u pacientů s MDS s nízkým rizikem (tzv. low a int-1 riziko) dle IPSS (International Prognostic Scoring System), se závislostí na transfuzích a sérovou hladinou ferritinu > 1 000 ng/ml, doporučuje použití chelatační léčby. Při jejím využití bylo zaznamenáno prodloužení doby celkového přežití, přičemž tato účinnost byla prokázána u deferoxaminu či deferasiroxu. Nespornou výhodou deferasiroxu je na rozdíl od deferoxaminu způsob podávání (ve formě rozpustných tablet pro perorální použití) a dávkovací režim (lék se užívá jednou denně).
Komentář ke studii
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu
