Číslo: | 6 / 2011 (Obsah) |
Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
Obor: | Neurologie |
Autoři: | Doc. MUDr. Jiří Hovorka, CSc. |
Autoři - působiště: | Neurologické oddělení, neuropsychiatrické a epileptologické centrum, Nemocnice Na Františku, Praha |
Toto sdělení je krátkým shrnutím základních údajů o novém antiepileptiku eslicarbazepin acetátu (Zebinix) a slouží též jako doplnění předcházejícího sdělení o jeho dlouhodobé účinnosti. V dalších údajích odkazujeme na SPC a citovanou literaturu.1–3
I v současné době se při léčbě fokální/sekundárně generalizované epilepsie často neobejdeme bez osvědčeného, vysoce účinného klasického antiepileptika carmabazepinu (CBZ). V léčbě fokální epilepsie je nadále považován za lék první volby, „zlatý standard“. Navíc je jeho použití u tohoto typu epilepsie považováno za nezbytnou podmínku stanovení farmakorezistence.
CBZ patří mezi blokátory sodíkových kanálů. Problémem při léčbě CBZ není jeho účinnost, která je vysoká, ale zejména významný výskyt nežádoucích účinků (nejčastěji únava, somnolence, závrativost, diplopie, rash, hyponatremie aj.). Ty často omezují využití jeho vyšších, účinnějších dávek. CBZ je induktorem jaterních enzymů (CYP450) a s tím souvisí i jeho další nevýhody: autoindukce vlastního metabolismu a vysoký potenciál k lékovým interakcím s antiepileptiky a jinými běžně užívanými léky (včetně warfarinu, antihypertenziv, hypolipidemik, psychofarmak aj.). Výskyt nežádoucích účinků je u CBZ spojován s jeho aktivním metabolitem 10,11-epoxycarbamazepinem. Produkci tohoto metabolitu a výskyt nežádoucích účinků se podařilo zčásti omezit u druhé generace léků, u oxcarbazepinu (OCX).
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu