Klinické zkušenosti s použitím ultrakrátce působícího β-blokátoru esmololu v prostředí jednotky intenzivní kardiologické péče

Číslo: 1 / 2012 (Obsah)
Rubrika: Kazuistiky / Klinická praxe
Obor: Kardiologie
Autoři: MUDr. Jan Přeček
MUDr. Martin Hutyra, Ph.D.
doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA
Autoři - působiště: I. interní klinika – kardiologická LF UP a FN, Olomouc

Souhrn

b-blokátory jsou jednou ze základních lékových skupin využívaných v terapii kardiovaskulárních onemocnění. Klinicky nejvyužívanějším účinkem b-blokátorů je snížení srdeční frekvence (negativně chronotropní vliv) a antihypertenzní účinek. b-blokátory působí také antiischemicky (zlepšení koronárního plnění prodloužením diastoly, snížení metabolických nároků myokardu na kyslík). Nezanedbatelné je rovněž antiarytmické působení, které je dáno snížením sympatoadrenální stimulace, zvýšením fibrilačního prahu a úpravou variability srdeční frekvence. Negativně inotropní účinek b-blokátorů je většinou pouze přechodný, nebo se v konečném klinickém obrazu vůbec neprojeví. Většina léčebných účinků b-blokátorů je dána blokádou b1-receptorů (kardioselektivita), naopak větší počet specifických vedlejších účinků je dán blokádou b2-receptorů.

Esmolol hydrochlorid je ultrakrátce působící, b1-selektivní blokátor, určený k intravenóznímu podání. V terapeutických koncentracích nemá významnou vnitřní sympatomimetickou aktivitu (ISA). Poločas distribuce esmololu je přibližně 2 minuty; účinek se projeví zhruba za 2 minuty a maximálního efektu je dosaženo během 5–20 minut, podle toho, zda byl podán úvodní bolus. Účinek na snížení srdeční frekvence nastupuje rychleji než na snížení krevního tlaku. Eliminační poločas je 9 minut, po 18–30 minutách od přerušení podávání klinický účinek zcela vymizí. Použití esmololu je předurčeno pro kriticky nemocné pacienty, kteří budou mít prospěch z rychlého nástupu účinku a výborné titrovatelnosti dávky, a také pro pacienty s relativními kontraindikacemi podání b-blokátorů, kteří budou profitovat z velmi časného odeznění působení v případě, že se projeví některý z nežádoucích účinků. Esmolol je podáván v kontinuální infuzi, dávkování se stanovuje individuálně. Terapie se zahajuje počáteční dávkou 500 μg/kg/min po dobu 1 minuty, která je následována udržovací dávkou 50–300 μg/kg/min. Dávka je titrována po 4 minutách podle hemodynamické odezvy.

Jsou prezentovány tři kazuistiky popisující použití esmololu na jednotce intenzivní péče kardiologického zaměření.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky