Trastuzumab v léčbû metastatického karcinomu žaludku

Monografie: Biologická léčba HER2/neu-pozitivních solidních nádorů / 2010 (Obsah)
Rubrika: Monografie
Obor: Onkologie
Autoři: Prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.
Autoři - působiště: Onkologická klinika LF UP a FN, Olomouc

Souhrn

Celosvětově patří karcinom žaludku k nejčastějším maligním onemocněním. I když incidence karcinomu žaludku v euroatlantickém prostoru v průběhu 20. století významně poklesla, patří tento nádor vzhledem k relativně vysoké incidenci, špatné prognóze i výskytu u mladých nemocných k závažným problémům. U významné části nemocných jsou v okamžiku stanovení diagnózy přítomny vzdálené metastázy a u většiny nemocných s původně lokalizovaným karcinomem žaludku se po chirurgické léčbě přes podání adjuvantní chemoterapie nebo chemoradioterapie později objeví recidiva, většinou v podobě vzdálených metastáz. Podobně jako v případě kolorektálního karcinomu často převládají u nemocných s metastatickým karcinomem žaludku jaterní metastázy. Navzdory skutečnosti, že je metastatické postižení jater u nemocných s diseminovaným karcinomem žaludku velmi časté, je přínos lokoregionálních léčebných postupů u jaterních metastáz tohoto nádoru omezený.1 Izolované metastatické postižení jater je u nemocných s karcinomem žaludku vzácné a izolované metastázy v jiných orgánech jsou výjimečné, což samozřejmě omezuje použití lokoregionálních léčebných postupů. Jako u jiných primárních nádorů představuje jaterní resekce nejdůležitější z lokoregionálních léčebných metod. Není však překvapením, že dlouhodobé výsledky jaterní resekce jsou u nemocných s karcinomem žaludku významně horší než u nemocných s kolorektálním karcinomem. Například Imamura a spol. zaznamenali po jaterní resekci pětileté přežití u 42 % z 64 nemocných s kolorektálním karcinomem, ale u žádného ze 17 nemocných s karcinomem žaludku. U většiny nemocných s metastatickým karcinomem žaludku nemá tedy smysl uvažovat o lokoregionálních léčebných postupech, možná je pouze systémová léčba, jejíž indikace je zatím výhradně paliativní. Prognóza je velmi špatná a nezřídka tito nemocní přicházejí ve velmi špatném stavu. Při stanovení indikace léčby a volbě režimu tedy musíme zvážit celkový stav nemocného. U nemocných ve špatném celkovém stavu a s významnou komorbiditou zůstává i vzhledem k relativně nízké účinnosti systémové chemoterapie nejvhodnějším postupem pouze podpůrná léčba, protože podání cytotoxických léků s sebou nese významné riziko závažné toxicity a s ní spojené morbidity a mortality.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky