Možnosti řešení problému rezistence bakterií k antibiotikům

Monografie: Aktuální pohled na problematiku bakteriální rezistence / 2011 (Obsah)
Rubrika: Monografie
Obor: Antibiotika
Autoři: Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Autoři - působiště: Ústav mikrobiologie FNOL a LF UP v Olomouci

Souhrn

V současné době jsme svědky exponenciálního nárůstu poznatků v medicíně, který s sebou přináší nové a nové možnosti v diagnostice i léčbě lidských onemocnění. Je zřejmé, že se zkvalitňuje léčba kardiovaskulárních, onkologických, neurologických i dalších nemocí, rozšiřují se možnosti chirurgických postupů, a toto vše vede ke zvyšování úspěšnosti léčby pacientů a prodloužení jejich života. Důležitou součástí tohoto pozitivního vývoje je zavádění účinných léčiv, včetně antimikrobiálních přípravků, do klinické praxe. Je však na místě si položit zásadní otázku – je medicína skutečně úspěšná v celé šíři lidských chorob a další vývoj je limitován současnou úrovní poznatků a technických možností, nebo existují oblasti medicíny, kde se objevují další a neméně důležité limity? Otázka je možná položena sugestivně a již sama navádí k požadované odpovědi, nicméně je pravdou, že k závažným problémům bezesporu patří bakteriální infekce, a to především v souvislosti se stoupající odolností jejich původců vůči antibiotické léčbě. Zahájení antibiotické éry medicíny objevem penicilinu a jeho uvedením do praxe umožnilo řešení problematiky bakteriálních infekcí. Po penicilinu se v terapeutické praxi rychle objevily další antimikrobiální přípravky, a v souvislosti s jejich používáním se dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění jako zdravotnického problému. Navíc se začal šířit názor, že antibiotikum je lépe podat i v nejasných případech, a pokud nepomůže, tak alespoň neublíží. Tyto falešné přístupy a názory vedly k současné situaci, kdy je medicína konfrontována s výrazným vzestupem odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě.

Rezistenci bakteriálních patogenů vůči antibiotikům lze charakterizovat jako schopnost bakteriální populace přežít účinek definované koncentrace příslušného antibiotika, což ve svém důsledku může znamenat selhání léčby. Tato skutečnost je nerozlučně spojena s problematikou infekcí, jejichž význam, především v případě nozokomiálních nákaz, neustále narůstá. Jednou z příčin je to, že velká část infekcí může mít endogenní charakter a vychází z vlastního terapeutického a diagnostického přístupu. Jako příklad lze použít roční prospektivní studii bakteriálních původců nozokomiálních pneumonií pacientů v intenzivní péči ve Fakultní nemocnici Olomouc, která dokumentuje, že 83 % patogenů pocházelo z vlastní mikroflóry (byť sekundární) horních cest dýchacích.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky