Účinnost a bezpečnost glykopyrronium bromidu v terapii pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí – výsledky studií GLOW1–3

Číslo: 1 / 2013 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Pneumologie

Souhrn

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je charakterizovaná progredující bronchiální obstrukcí, vedoucí ke vzniku dušnosti a snížené toleranci fyzické zátěže. V definici tohoto onemocnění se poukazuje na jeho léčitelnost a možnost prevence, protože nejčastějším rizikovým faktorem je kouření tabáku. Významné jsou mimoplicní účinky CHOPN, které jsou podmíněny stále více poznávaným zánětem jako abnormální odpovědí na škodlivé částice a plyny. Patologické změny postihují proximální dýchací cesty, periferní průdušky, plicní parenchym a plicní cévy, kde probíhá chronický zánět a strukturální změny, které jsou následkem oxidačního stresu a dysbalance proteázového/ antiproteázového systému v plicích.

CHOPN se podle tíže dělí na čtyři stadia (I – lehké stadium, II – středně těžké stadium, III – těžké stadium, IV – velmi těžké stadium), je však zřejmé, že samotné ohodnocení plicních funkcí pomocí spirometrie není dostačující pro posouzení závažnosti nemoci u konkrétního pacienta. Nový dokument GOLD (Global Initiative for Obstructive Lung Disease) z roku 2011 zavádí kategorie A, B, C a D, které posuzují nemocné také podle obtíží, výskytu exacerbací a rizik dalšího průběhu CHOPN. S ohledem na charakteristické fenotypy CHOPN dochází také k postupné personalizaci léčby.

Celosvětová prevalence CHOPN je podle GOLD odhadována na 600 milionů osob, podle WHO na 210 milionů osob, a je všeobecný předpoklad, že dále poroste se všemi svými negativními důsledky, především vlivem tabákové epidemie. V současné době CHOPN trpí 4–10 % světové populace a toto onemocnění je jednou z hlavních příčin chronické morbidity i mortality na světě. Prevalence CHOPN se zvyšuje s věkem a vzhledem k stále častějšímu kouření u žen se v mnoha zemích zvyšuje i prevalence CHOPN v ženské populaci. Celková světová mortalita na CHOPN rovněž vzrůstá a předpokládá se, že CHOPN se z 6. místa v roce 1990 posune v roce 2020 na 3. místo mezi příčinami úmrtí ve světě. V České republice je odhadovaná prevalence kolem 8 % celé populace, ale ve skutečnosti je dispenzarizováno jen asi 250 000 nemocných.

V poslední době dochází k nebývale rychlému nárůstu nových léčebných možností u CHOPN, a to v oblasti farmakoterapie i nefarmakologické léčby. Cílem současné farmakoterapie CHOPN je kontrola a prevence symptomů onemocnění, snížení frekvence a závažnosti exacerbací, zlepšení kvality života a zvýšení tolerance fyzické zátěže. Doposud bohužel žádný lék není schopen zvrátit postupnou progresi nemoci a signifikantně prodloužit přežití. V terapii nemocných s CHOPN byla dříve využívána především inhalační bronchodilatancia s krátkodobým účinkem (β2-agonisté s krátkodobým účinkem neboli SABA – salbutamol, terbutalin či fenoterol, a inhalační anticholinergika s krátkodobým účinkem neboli SAMA – ipratropium). Dnes jsou vhodná pouze jako úlevová léčba, případně hlavní medikace u oligosymptomatických osob. V nových doporučeních GOLD jsou již od časných stadií preferována dlouhodobě působící anticholinergika (LAMA) nebo dlouhodobě působící β2-agonisté (LABA).

Obě skupiny se výrazně neliší v účinnosti, nicméně v případě LAMA (tiotropia) byl v metaanalýzách prokázán výraznější vliv na snížení počtu exacerbací u pacientů s FEV1 < 40 %. U skupiny léků podávaných jednou denně, mezi něž patří indacaterol, je možno použít termín ultra-LABA. Z (ultra-)dlouhodobě působících anticholinergik bylo dosud v České republice dostupné pouze tiotropium. Tento lék byl také hodnocen v doposud největší studii, která vycházela z klinické praxe.

Při nedostatečném účinku jednoho léku lze již u časných stadií použít kombinace, protože kombinování obou typů bronchodilatancií (ve formě dlouhodobě či krátkodobě působících léků) je účinnější než prosté zvyšování dávek jedné kategorie léku. U nemocných s častým výskytem akutních exacerbací a výraznější obstrukcí je vhodné kombinovat LABA s inhalačním kortikosteroidem (např. fixní kombinace salmeterol/ fluticason, formoterol/budesonid nebo formoterol/ beclomethason). V České republice je již také možné kombinovat bronchodilatancia s protizánětlivě působícími inhibitory fosfodiesterázy-4 (roflumilast).

Glykopyrronium bromid, označovaný též jako NVA237, je zcela novým představitelem skupiny LAMA, který je již v pokročilých fázích klinického hodnocení. Jeho bronchodilatační účinek je, podobně jako u tiotropia, zprostředkován blokádou muskarinových receptorů typu 1 (M1) a 3 (M3), které se uplatňují při přenosu nervových impulsů (M1) a šíření kontrakcí (M3) v hladké svalovině dýchacích cest. Účinky tohoto léku byly ověřeny několika studiemi, v jejichž názvu se objevuje zkratka generického názvu léku.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky