Zkušenosti s léčbou sorafenibem u metastatického karcinomu ledviny

Číslo: 2 / 2013 (Obsah)
Rubrika: Kazuistiky / Klinická praxe
Obor: Onkologie
Autoři: MUDr. Věra Hejzlarová
Autoři - působiště: Onkologie KOC, Liberec

Souhrn

Sorafenib (přípravek Nexavar) je celosvětově prvním schváleným zástupcem cílené biologické léčby pokročilého nebo metastatického renálního (mRCC) a hepatocelulárního (HCC) karcinomu. Svoji vysokou účinnost a bezpečnost prokázal nejen v klinických studiích, ale i v reálné klinické praxi.

Jedná se o multikinázový inhibitor, který má antiproliferační a antiangiogenní vlastnosti. Prostřednictvím fosforylace inhibuje kinázovou aktivitu Raf-1 a B-Raf, stejně jako MEK a ERK, u různých linií nádorů. Dále působí inhibičně na receptorové kinázy receptorů pro endotelový růstový faktor (VEGFR) 1, 2 a 3, destičkový růstový faktor (PDGFR), c-KIT a FLT-3. Všechny tyto receptory se uplatňují v procesech proliferace nádorových buněk a angiogeneze. Takto sorafenib působí přímo na vlastní nádor (inhibicí signalizace Raf, c-KIT, a FLT-3) a na proces neovaskularizace nádoru (inhibicí signalizace VEGFR a PDGFR). Mechanismus účinku cílených léků používaných k léčbě metastatického renálního karcinomu je znázorněn na obrázku 1, mechanismus účinku sorafenibu popisuje obrázek 2.

Sorafenib je indikován pro léčbu pacientů s mRCC, u nichž předchozí léčba založená na interferonu-α nebo interleukinu-2 nebyla úspěšná nebo je pro ně nevhodná. Léčba sorafenibem by měla probíhat pod dohledem lékaře majícího zkušenosti s protinádorovou léčbou. Doporučená dávka pro dospělé je 400 mg (dvě tablety po 200 mg) 2x denně. Léčba by měla pokračovat tak dlouho, dokud je pozorován klinický prospěch nebo dokud se neobjeví nepřijatelné projevy toxicity. V případě výskytu očekávaných nežádoucích účinků může být nezbytné přechodně léčbu přerušit nebo dávky léku snížit. Pakliže je snížení dávky nutné, má být dávka sorafenibu snížena na dvě tablety o obsahu 200 mg jednou denně. U starších nemocných (pacienti ve věku nad 65 let) není třeba žádné úpravy dávkování (výsledky studie III. fáze TARGET ukazují, že sorafenib je stejně účinný jak u mladších pacientů, tak i u nemocných nad 70 let, a je jimi stejně snášen). Z léčby sorafenibem mohou mít prospěch zejména starší nemocní, pacienti s kardiovaskulárním onemocněním, s komorbiditami a další nemocní, pro které by mohl být přínosný jeho dobrý bezpečnostní profil.

Mezi nejčastější nežádoucí účinky sorafenibu patří zejména kožní toxicita – reakce na dlaních a chodidlech a vyrážka. Obvykle bývají lehkého a středního stupně a objevují se v průběhu prvních šesti týdnů léčby. Léčba těchto projevů spočívá hlavě v lokální terapii, která přináší symptomatickou úlevu. Velmi častá je i gastrointestinální toxicita – průjem, nauzea a zvracení –, častým nežádoucím účinkem je rovněž stomatitida. Mezi méně časté nežádoucí účinky patří refluxní nemoc jícnu a pankreatitida, popřípadě gastrointestinální perforace, jež byla hlášena u méně než 1 % pacientů užívajících sorafenib. Při této léčbě byl dále pozorován zvýšený výskyt arteriální hypertenze, která byla většinou mírná až středně závažná. K jejímu vzniku docházelo brzy po zahájení léčby a bylo ji možné upravit standardní antihypertenzní terapií. Krevní tlak by měl být pravidelně sledován a v případě potřeby upravován, a to v souladu se standardními léčebnými postupy. Po podání sorafenibu může dojít ke zvýšení rizika krvácení, k srdeční ischemii, prodloužení intervalu QT a výskytu arytmií. Tyto účinky patří mezi méně časté.

Přechodné přerušení léčby sorafenibem je doporučováno z preventivních důvodů u pacientů podstupujících závažný chirurgický výkon. Pro určení doby znovuzahájení léčby po závažných chirurgických výkonech je klinická zkušenost omezená, proto musí být rozhodnutí opět zahájit terapii provedeno na základě klinického posouzení adekvátního zahojení ran.

Mnoho studií ukazuje, že mezi léky zacílenými na inhibici VEGF není zkřížená rezistence a že sekvenční podávání těchto látek může prodlužovat kumulativní přežívání bez progrese onemocnění (PFS) (např. studie SWITCH). Interpretace dat ze studií je ovšem složitá, protože se většinou jedná o studie nerandomizované a retrospektivní. Několik retrospektivních studií prokázalo také přínos sekvenčního podávání sorafenibu a sunitinibu.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky