Číslo: | 2 / 2013 (Obsah) |
Rubrika: | Nová léčiva / Nové indikace |
Autoři: | Prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc. |
Autoři - působiště: | Klinika tuberkulózy a respiračních nemocí FN, Plzeň |
Klíčová slova: | crizotinib, EML4-ALK, translokace,cílená léčba, inhibitory tyrosinkinázy,nemalobuněčný karcinom plic,přestavba ROS1, amplifikace c-Met |
Molekulárně cílená léčba poskytuje nemocným s nemalobuněčným plicním karcinomem významnou šanci na prodloužení života a zlepšení jeho kvality. Od roku 2004 jsou shromažďovány důkazy o účinnosti inhibitorů tyrosinkinázy EGFR u nádorů obsahujících tzv. senzitivní mutace. V posledních letech jsme svědky objevování dalších, tzv. řídících mutací a hledání molekul využitelných v cílené léčbě nádorů závislých na definovaných onkogenech.
Karcinomy plic zůstávají závažnou medicínskou i společenskou problematikou. V České republice jsme i při vysokém podílu chirurgicky neléčitelných nemocných svědky pozvolného prodlužování života i zlepšování jeho kvality, také díky chemoterapii orientované podle histologického nálezu a molekulárně cílené léčbě.
Crizotinib je nový lék s prokazatelnou účinností u podskupiny nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem s translokací genu EML4-ALK. Předložená práce shrnuje základní teoretické údaje z oblasti přestavby genu ALK, diagnostické postupy pro průkaz translokace genu ALK, farmakologické údaje týkající se crizotinibu, dosavadní výsledky klinických studií a klinické zkušenosti s tímto lékem.
V současné době se diagnostika přestavby genu ALK provádí na vybraných pracovištích specializovanými patology. Crizotinib se podává nemocným s průkazem translokace EML4-ALK zatím v rámci programu časného přístupu, ve 2. nebo 3. linii terapie. Lék je obvykle velmi dobře snášen. V průběhu léčby může dojít k relapsu onemocnění, jehož příčinou mohou být rezistentní mutace EML4-ALK nebo vznik mutací jiných genů.
Účinnost crizotinibu je v současnosti předmětem výzkumu i u karcinomů plic s jinými řídícími genetickými změnami, jako jsou amplifikace genu c-Met a přestavba genu ROS1.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu