Číslo: | 4 / 2013 (Obsah) |
Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
Obor: | Alergologie |
Alergická rinokonjunktivitida celosvětově postihuje více než 500 milionů osob; v Evropě se její prevalence pohybuje okolo 25 %. Nejčastějšími vyvolavateli alergické rinokonjunktivitidy jsou roztoči bytového prachu a travní pyl, mnoho pacientů však má polyvalentní alergii. Alergická rinokonjunktivitida navíc zvyšuje riziko dalších onemocnění, především astmatu, a představuje tak významnou ekonomickou zátěž.
Pilíři léčby alergické rinokonjunktivitidy jsou režimová opatření (vyhýbání se alergenům), farmakoterapie a alergen-specifická imunoterapie (SIT). Právě ta je jedinou léčebnou modalitou, která je schopna ovlivnit přirozený průběh onemocnění (tím také snižuje riziko rozvoje astmatu). Určena je především pro pacienty, u nichž není dostatečně účinná symptomatická léčba. Úspěšnost SIT se pohybuje okolo 70–80 %.
V současné době jsou využívány dvě formy SIT – subkutánní SIT (SCIT), jejímiž nevýhodami jsou především časová náročnost, negativně ovlivňující compliance (SCIT může být aplikována pouze ve zdravotnickém zařízení, kam pacient dochází až 5 let), a riziko závažných nežádoucích reakcí, a sublinguální SIT (SLIT). Sublinguální imunoterapii lze přitom aplikovat v podobě kapek a nověji též v podobě tablet.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu