Sekvenční bioterapie pokročilého karcinomu ledviny

Číslo: 5 / 2013 (Obsah)
Rubrika: Kazuistiky / Klinická praxe
Autoři: MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.
Autoři - působiště: Onkologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Souhrn

V incidenci karcinomu ledviny zaujímá Česká republika 1. místo na světě – vysvětlení této skutečnosti je zatím nejasné. Karcinom ledviny je diagnostikován v České republice ročně u přibližně 2 800 osob a přibližně 1 200 jich na tuto diagnózu umírá. Ještě v poměrně nedávné době byla jedinou možností léčby metastatického renálního karcinomu (mRCC) imunoterapie, protože nádory ledviny jsou rezistentní vůči chemoterapii, ale i léčba cytokiny, jako je interferon- α (IFN-α) nebo interleukin-2,2 má omezenou účinnost. V éře cytokinů byl medián přežití nemocných s mRCC v průměru přibližně 10 měsíců.

Soubor prostředků pro systémovou léčbu pokročilého karcinomu ledviny prošel během posledních let dramatickými změnami a během této doby jsme byli svědky významného pokroku v léčbě mRCC. Od roku 2005 se objevilo na trhu již sedm nových molekul cílené léčby a další čekají na registraci v nejbližší době. Jedná se o antiangiogenní látky cílené na trasu růstového faktoru pro cévní endotelie (VEGF), které zahrnují inhibitory tyrosinkinázové domény VEGF receptoru jako sunitinib, sorafenib, pazopanib a axitinib, a monoklonální protilátku proti VEGF receptoru bevacizumab. Na inhibici dráhy mTOR jsou zaměřeny temsirolimus a everolimus. Všechna tato léčiva byla schválena pro léčbu renálního karcinomu na základě randomizovaných studií prováděných převážně u pacientů s konvenčním renálním světlobuněčným karcinomem.

Použití „cílené" léčby v 1. linii vede přibližně ke zdvojnásobení doby přežití do progrese onemocnění (PFS) a také celkového přežití (OS). Bohužel v průběhu prvoliniové léčby vždy dojde dříve či později k rozvoji rezistence a progresi nádorového onemocnění. Vyvstává tedy otázka, jak v této situaci pokračovat v léčbě. Schéma sekvenční léčby navržené Escudierem a spol., které počítá s postupným podáváním několika různých prostředků, může prodloužit trvání PFS až přes dva roky, a OS dokonce ještě déle. Tato strategie byla již podpořena výsledky randomizovaných studií III. fáze7,8 a sekvenční cílená léčba ve 2. i dalších liniích představuje základ účinné léčby mRCC.

V současnosti je standardním postupem cílené biologické léčby pro terapii mRCC v 1. linii sunitinib, pazopanib9 a kombinace bevacizumab/IFN-α pro nemocné ve skupinách s dobrou a střední prognózou nebo temsirolimus u nemocných ve skupině se špatnou prognózou. Ve 2. inii lze použít sorafenib,11 ale i sunitinib nebo pazopanib po selhání cytokinů, a everolimus ve 2. až 3. linii léčby po selhání TKI nebo bevacizumabu. Zatím jako poslední byl registrován axitinib ve 2. linii léčby po selhání cytokinů, TKI nebo temsirolimu.

Dále se nabízí se otázka, jak postupovat v sekvenční léčbě mRCC po selhání 2. nebo 3. linie everolimem v těch případech, kdy nemocný je v dobrém výkonnostním stavu a je schopen ambulantní léčby. Retrospektivní data naznačují, 13 že u části pacientů, zejména ze skupiny s dobrou prognózou, se může účinnost TKI v další linii obnovit, takže může být účinná sekvence TKI – (TKI) – mTOR – TKI. Tato kazuistika je dokladem úspěšnosti takové strategie.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky