Číslo: | 6 / 2013 (Obsah) |
Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
V současnosti jsou pro léčbu pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých selhala předchozí léčba chorobu modifikujícími léky (DMARD), doporučovány biologické léčivé přípravky, přednostně blokátory tumor nekrotizujícího faktoru-α a v případě jejich selhání pak léky s jiným mechanismem účinku. Základním cílem terapie by mělo být dosažení klinické remise, nebo alespoň nízké aktivity onemocnění, a současně zamezení radiologické progresi, a tudíž zabránění zhoršování funkce kloubů.
Golimumab je dnes již běžně používanou protilátkou namířenou proti TNF-α, jejíž účinnost u revmatoidní artritidy byla prokázána na různých souborech pacientů, a to jak u nemocných předtím neléčených methotrexátem (klinická studie GO-BEFORE), tak u nemocných, u kterých léčba methotrexátem selhala (klinická studie GO-FORWARD), a dokonce i u těch, u nichž selhala anti-TNF terapie (klinická studie GO-AFTER). Stále však nemáme dostatek údajů z klinických studií ohledně významu jeho podávání u více heterogenní populace pacientů v kombinaci s různými DMARD v různých dávkách, což spíše odpovídá reálné klinické praxi.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu