Kurativní resekce jaterních metastáz kolorektálního karcinomu

Monografie: Kolorektální karcinom / 2013 (Obsah)
Rubrika: Monografie
Autoři: Prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
Autoři - působiště: Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha

Souhrn

V incidenci kolorektálního karcinomu (CRC) je Česká republika trvale na předním místě na světě, zvláště pak u mužů. Počet případů neustále narůstá a dosahuje kolem 8 500 pacientů za rok. Z větší části se jedná o pacienty s pokročilým onemocněním: asi 25–35 % nemocných má v době zjištění primárního nádoru na střevě již patrné metastatické postižení jater, u dalších přibližně 30 % se jaterní sekundarity vyvinou s časovým odstupem. Méně často nacházíme postižení plic, raritně mozku. Dříve byla terapie u metastatického postižení jater málo úspěšná. Léčebné možnosti se u však u nemocných s diseminovaným onemocněním v průběhu posledních dvou desetiletí výrazně rozšířily. Nejúčinnější léčbou je chirurgicky jaterní metastázy radikálně odstranit, tj. provést kurativní resekci. Ta může být provedena primárně po jejich zjištění, kdy hovoříme o primárně resekabilních jaterních metastázách. V případě primárně neresekabilních metastáz, ať již z důvodů jejich mnohočetného bilobárního výskytu, či při velkém operačním riziku spojeném s lokalizací, se rozdělí tato skupina na dvě podskupiny v závislosti na léčebné odpovědi podané chemobioterapie. Zatímco po CT(MR) restagingu v podskupině nemocných bez léčebné odpovědi můžeme pokračovat v paliativní chemobioterapii, ze druhé skupiny s regresí jaterního postižení indikujeme část nemocných, u kterých jsme schopni ložiska odstranit, k operačnímu výkonu opět s cílem kurabilní resekce. U těchto nemocných došlo po podání chemobioterapie k tzv. konverzi (odtud konverzní chemobioterapie). Poslední skupinu tvoří pacienti, u kterých se po resekci v průběhu dispenzárního sledování znovu vytvořilo metastatické ložisko a jsou indikováni k reresekci, opět s jejím kurabilním cílem.

Nejlepších výsledků v léčbě nemocných s metastatickým postižením jater při kolorektálním karcinomu lze dosáhnout kombinací resekčního výkonu se systémovou protinádorovou léčbou – v případě primárně resekabilních metastáz s adjuvantní, u části nemocných s primárně neresekabilními metastázami s neoadjuvantní (konverzní) a následně po operačním výkonu s adjuvantní systémovou léčbou. U části pacientů s primárně resekabilními metastázami je přínosné podávat neoadjuvantní cytotoxickou léčbu. Přínos biologické léčby u této skupiny nemocných nebyl prokázán. V určitých případech, kdy nelze primárně jaterní resekci indikovat, zvažujeme možnost tzv. etapových výkonů (viz dále). Odstranění ložiska pomocí radiofrekvenční ablace (RFA) nelze v případě metastáz kolorektálního karcinomu považovat za kurabilní resekci. Nicméně z této ablativní metody může mít pacient v určitých případech výrazný prospěch. U nemocných, u kterých nelze metastatická ložiska odstranit, je možno na určitou dobu onemocnění stabilizovat paliativní protinádorovou terapií.

Předpokladem úspěšné léčby jaterních metastáz kolorektálního karcinomu je proto především posoudit jejich resekabilitu s cílem jejich kurabilního odstranění. Podmínky kvalifikovaného rozhodnutí jsou následující:

  • kvalitní zobrazení jaterního nálezu a eventuálních extrahepatických metastáz, určení jejich resekability (technicky);
  • posouzení kvality nádorem nepostiženého jaterního parenchymu a jeho předpokládaného ponechaného objemu;
  • posouzení technické proveditelnosti resekce a rizika výkonu zkušeným jaterním chirurgem (a anesteziologem);
  • posouzení načasování resekce a systémové protinádorové léčby.

Vzhledem k tomu, že na léčbě těchto nemocných se podílejí specialisté několika oborů (onkolog, chirurg, radiolog, radioterapeut, patolog, hepatolog, gastroenterolog, anesteziolog), pacienti jednoznačně mají prospěch z jejich společného rozhodování a výběru optimálního terapeutického postupu u každého z nich v rámci multioborových komisí (MK), z tzv. personalizované medicíny.

Provedení adekvátního zobrazovacího vyšetření je zásadní jak pro stanovení diagnózy a stagingu, tak pro plánování chirurgického výkonu či terapeutického postupu jako takového. Má též význam pro následnou dispenzarizaci. Dalšími podmínkami jsou posouzení funkční kvality jaterního parenchymu a odhad objemu ponechané části jater (remnant). Hlavním smyslem předoperačního vyšetření je:

  • definovat počet a segmentární či lobární distribuci metastáz;
  • identifikovat eventuální přítomnost extrahepatických metastáz;
  • určit resekabilitu na základě onkologického hlediska a technických možností.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 

Aktuality

Molekulárně genetická diagnostika přestavby genu ALK

MUDr. Marie Drösslerová, Pneumologická klinika 1. LF UK a TN, Praha.



Léčba pacientů s ALK-pozitivním nemalobuněčným karcinomem plic stadia IIIb a IV

MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.



Léčba pacientů s NSCLC a přestavbou genu ALK při rezistenci k tyrosinkinázovým inhibitorům ALK

MUDr. Helena Čoupková



Léčba pacientů s ALK+ NSCLC po selhání TKI

MUDr. Markéta Černovská




Editorial onkologického vydání Farmakoterapie 2/2020

prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA

 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky