Jak léčit hyperlipoproteinemii a dyslipidemii u diabetika

Číslo: 1 / 2014 (Obsah)
Rubrika: Farmakoterapeutické postupy
Obor: Diabetologie, Kardiologie
Autoři: Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM
Autoři - působiště: Centrum preventivní kardiologie, III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Klíčová slova: hyperlipoproteinemie, dyslipidemie, diabetes mellitus

Souhrn

V současné době není mnoho pochybností o tom, že léčba hyperlipoproteinemie (HLP) nebo dyslipidemie (DLP) představuje jeden z nejvýznamnějších kroků ve snaze zlepšit kardiovaskulární, ale i celkovou prognózu nemocného s diabetes mellitus (DM) 2. typu. Zbývá nám tedy nelehký úkol, a tím je praktické řešení komplexní léčby DLP u diabetika. Není pochyb o tom, že léčba diabetické DLP je založena na terapii nefarmakologické i na farmakoterapii. Zatímco v nefarmakologické léčbě neexistuje příliš kontroverzí, nadějné zítřky, které nám slibovala farmakologická léčba, jsou v nedohlednu (nebo se dokonce úplně ztrácejí), a dokonce jsou někdy vnášeny pochybnosti i do oblastí, ve kterých bychom nejistotu vůbec nehledali.

Diabetická DLP je charakterizována především nízkým HDL-cholesterolem (HDL-C) a vyššími triglyceridy za současně zvýšené koncentrace „malých denzních“ LDL částic. A právě v terapii HDL jsme zatím stále v nesnázích. Vývoj velmi slibného niacinu (v kombinaci s laropiprantem) byl zastaven, skupina inhibitorů CETP (cholesteryl ester transfer proteinu) má také dosud ne zcela jasnou perspektivu (vývoj anacetrapibu a evacetrapibu pokračuje, vývoj torcetrapibu a dalcetrapibu byl zastaven). V poslední době se velké naděje, především u diabetiků, upínaly ke společným agonistům PPAR-α a -γ, glitazarům. Původní neúspěch prvních molekul této skupiny hypolipidemik/antidiabetik byl nedávno korunován i neúspěchem studie s alleglitazarem. Přidáme- li ještě zastavení vývoje rimonabantu (ideálního léku pro kompletně rozvinutý metabolický syndrom včetně DM, HLP, obezity…), zjišťujeme, že naše armamentárium skutečně není příliš bohaté. Opíráme se o fibráty, léky tradiční, které užíváme prakticky výhradně v kombinaci se statiny a právě u nemocných s typickou diabetickou DLP.

Základem léčby bude tedy i u diabetika „léčba ovlivňující LDL-C“. To v praxi znamená především léčbu statiny a v kombinaci pak léčbu statiny a ezetimibem. Léčba kombinací statin + ezetimib má prokazatelně příznivé výsledky i u nemocných s DM 2. typu, i když zatím ne v rozsáhlé mortalitní studii.

Hovoříme-li o jistých kontroverzích léčby statiny, nelze nezmínit sice dokumentovanou, nicméně velmi přeceňovanou otázku diabetogenity statinů. Jistě, zejména vysoké dávky nejúčinnějších statinů riziko rozvoje DM 2. typu zvyšují (abychom „vyvolali“ 1 případ DM, musíme léčit asi 250 nemocných statiny), prospěch z léčby je však 10krát vyšší než zmíněné riziko.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky