Porovnání účinků kombinace budesonid/formoterol vs. fluticason/salmeterol na intenzitu zánětu a zhoršené funkce dolních cest dýchacích u pacientů s potřebou zvýšení dávek inhalačních kortikosteroidů
| Číslo: | 1 / 2014 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
| Obor: | Pneumologie |
Souhrn
Asthma bronchiale se vyznačuje epizodickou obstrukcí dýchacích cest, jejíž příčinou je především zánět dýchacích cest. Protizánětlivá léčba inhalačními kortikosteroidy (IKS) je léčbou první linie, a pokud se nedaří potlačovat příznaky středními dávkami IKS, přidávají se dlouhodobě působící β2-agonisté (LABA – long- acting β2-agonist) s bronchodilatačním účinkem. Běžně jsou používány kombinace IKS/LABA budesonid/formoterol (BUD/ FM) a fluticason propionát/salmeterol (FP/ SM) vzhledem k důkazům o jejich účinnosti u jedinců, u nichž astma není zvládáno s použitím IKS bez LABA. Kromě fixní dávky při udržovací léčbě může být kombinace BUD/FM používána též jako úlevová léčba. Tento léčebný postup, udržovací a úlevová léčba s použitím fixní kombinace BUD/FM (Symbicort), označovaný jako SMART, je doporučován směrnicemi pro léčbu astmatu, neboť vykazuje snížený výskyt exacerbací v porovnání buď se stejnou udržovací dávkou BUD/FM s přidáním krátkodobého β2-agonisty (SABA – short-acting β2-agonist) podle potřeby, nebo fixní dávkou FP/SM s přidáním SABA podle potřeby.
Za zvýšenou reaktivitu a exacerbace je zodpovědný především zánět dolních cest dýchacích, jenž je proto důležitým cílem léčby astmatu. K hodnocení eozinofilního zánětu v dolních cestách dýchacích se používá frakcionované stanovení vydechovaného oxidu dusnatého (FENO – fractional exhaled nitric oxide) ve spojení s počtem eozinofilů ve sputu.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu
