Infliximab v léčbě revmatoidní artritidy

Číslo: 3 / 2015 (Obsah)
Rubrika: Kazuistiky / Klinická praxe
Autoři: MUDr. Eva Šimíčková-Novosadová
MUDr. Libor Novosad
Jiří Novosad
Autoři - působiště: Revmatologická ambulance Hlučín, Ostrava

Souhrn

Infliximab (Remicade) patří do skupiny inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru-α (anti-TNF-α). Jedná se o tzv. biologickou léčbu, která se využívá v revmatologii u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), psoriatickou artropatií (PsA) a ankylozující spondyloartritidou (AS). Mezi další látky inhibující tumor nekrotizující faktor-α (TNF-α) patří adalimumab (Humira), etanercept (Enbrel), golimumab (Simponi) a certolizumab pegol (Cimzia).

Infliximab je chimérická (myší/lidská) monoklonální IgG1 protilátka namířená proti TNF-α.

Molekula protilátky se skládá ze 75 % z konstantního Fc fragmentu humánního imunoglobulinu, na který je navázána variabilní část myšího Fab (antigen-binding fragment), která tvoří 25 % molekuly. Tato protilátka se naváže jak na transmembránovou, tak na solubilní formu TNF-α, který je tímto inaktivován a zbaven schopnosti vázat se na buněčné receptory. Infliximab se neváže na TNF-β (lymfotoxin), na rozdíl od etanerceptu. Eliminační poločas infliximabu činí přibližně 10 dní.

Infliximab je podáván v intravenózní infuzi. Iniciální dávka je u pacientů s revmatoidní artritidou 3,0 mg/kg 0., 2. a 6. týden, dále jsou infuze podávány každých 8 týdnů ve stejné dávce.

Byla prokázána vyšší účinnost infliximabu spolu se současným užíváním léků ze skupiny DMARDs (disease-modifying antirheumatic drugs), nejlépe spolu s methotrexátem. K zahájení terapie pomocí inhibitorů TNF-α přistupujeme v případě vysoké klinické a laboratorní aktivity a nedostatečného terapeutického účinku léků patřících do skupiny DMARDs – methotrexátu, leflunomidu, sulfasalazinu, hydroxychlorochinu či chlorochinu. Jestliže dosavadní léčba u pacientů s revmatoidní artritidou není dostatečně účinná, zahajujeme terapii biologickými léky. V 1. linii většinou používáme inhibitory TNF-α. Klinické odpovědi je dosaženo u 60–80 % pacientů, kteří byli refrakterní vůči stávající léčbě pomocí DMARDs.

Léčba pomocí inhibitorů TNF-α vede k podstatnému poklesu klinické i laboratorní aktivity a ke zpomalení až zastavení rentgenové progrese onemocnění.

Bude popsán případ 55leté pacientky s aktivní revmatoidní artritidou, u níž neměla léčba methotrexátem, methylprednisolonem ani nesteroidními antiflogistiky dostatečný trvalý terapeutický účinek. Stav se výrazně upravil teprve po zahájení léčby infliximabem.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky