Tardivní dyskineze u osob léčených olanzapinem a klasickými antipsychotiky
| Číslo: | 3 / 2015 (Obsah) |
| Rubrika: | Zprávy z klinických studií |
Souhrn
Extrapyramidové nežádoucí účinky jsou stále obávaným vedlejším projevem užívání antipsychotik. Třebaže jejich četnost je u novějších antipsychotik nižší než u starších zástupců, nelze jejich výskyt zcela vyloučit. V této souvislosti byl porovnáván olanzapin (2,5–20 mg/den; n = 150) oproti klasickým antipsychotikům (n = 143; průměrný věk: 78 let; nejčastější diagnóza: demence). 40,6 % nemocných užívajících klasická antipsychotika bylo léčeno haloperidolem. Mezi oběma skupinami nemocných nebyl pozorován rozdíl v době do rozvoje přetrvávající dyskineze. Výskyt případů vztažených na jeden rok a 100 léčených osob byl sice poněkud nižší u olanzapinu (2,7 vs. 6,3), rozdíl nicméně nedosáhl statistické významnosti. Post-hoc provedenou analýzou však byla zjištěna signifikantně nižší pravděpodobnost středně těžké dyskineze přetrvávající jeden měsíc (p = 0,012). U osob iniciálně bez zřejmých extrapyramidových projevů se parkinsonismus vyžadující léčbu výrazně častěji objevil při léčbě klasickými antipsychotiky – 70 % vs. 44 % (p = 0,01); žádný rozdíl nebyl zjištěn v případě akatizie.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu
