Doporučení pro léčbu crizotinibem u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic s přestavbou genu ALK – konsensus panelu odborníků
| Číslo: | 5 / 2015 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
Souhrn
Crizotinib je nízkomolekulární inhibitor tyrosinových kináz ALK (anaplastic lymphoma kinase), MET (HGFR – hepatocyte growth factor receptor) a ROS1, který je indikován u již dříve léčených pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s přestavbou genu ALK. Schválen byl na základě přesvědčivých výsledků studií I. fáze PROFILE 1001 a II. fáze PROFILE 1005, a to již za 4 roky od odhalení významu přestaveb ALK u nemocných s NSCLC. Účinnost a bezpečnost crizotinibu byla následně potvrzena i ve studiích III. fáze PROFILE 1007 a PROFILE 1014. Ve studii PROFILE 1007, v níž byl crizotinib porovnáván s pemetrexedem či docetaxelem ve 2. linii léčby, vedlo podávání crizotinibu k signifikantnímu zlepšení přežití bez progrese (PFS; 7,7 měsíce vs. 3,0 měsíců; p < 0,0001) a četnosti objektivních léčebných odpovědí (ORR; 65 % vs. 20 %; p < 0,0001); ve srovnání s chemoterapií crizotinib příznivě ovlivňoval také kvalitu života a kontrolu příznaků onemocnění. Podobné výsledky byly zaznamenány i ve studii PROFILE 1014, ve které byl crizotinib srovnáván s pemetrexedem v kombinaci s cisplatinou či carboplatinou v 1. linii léčby (PFS 10,9 měsíce vs. 7,0 měsíců; p < 0,0001; ORR 74 % vs. 45 %; p < 0,0001).
Cílem tohoto přehledu, vytvořeného na základě konsensu panelu odborníků, je poskytnout doporučení pro terapii crizotinibem u pacientů s NSCLC s přestavbou genu ALK, a to především s ohledem na zvládání nežádoucích účinků a optimální délku léčby.
Komentář ke studii
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu
