Léčba aklidinium bromidem v klinické praxi

Číslo: 1 / 2016 (Obsah)
Rubrika: Kazuistiky / Klinická praxe
Obor: Pneumologie
Autoři: MUDr. Eva Voláková
Autoři - působiště: Klinika plicních nemocí a tuberkulózy FN, Olomouc

Souhrn

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje v současnosti celosvětový problém. Dle odhadů WHO bude v roce 2030 třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě. Jde o preventabilní a léčitelné onemocnění, jehož podstatou je systémová zánětlivá odpověď organismu na inhalované noxy, zejména na kouření cigaret. V oblasti respiračního systému je nemoc vyjádřena trvalou obstrukcí průdušek, jež vede k chronickému omezení proudění vzduchu dýchacími cestami. Pokles plicních funkcí má progredující charakter. Klinicky se nemoc projevuje dušností a kašlem, který bývá často doprovázen expektorací, v pokročilých stadiích onemocnění dochází k rozvoji respiračního selhávání.

Včasně zahájená léčba, zejména u symptomatických nemocných, přispívá ke zpomalení progrese onemocnění. Dříve známé dělení na dva základní fenotypy, fenotyp emfyzému a chronické bronchitidy, je již překonáno a snaha o popsání heterogenity onemocnění vedla k definování nových fenotypů – ACOS (fenotyp překryvu CHOPN s bronchiálním astmatem – asthma COPD overlap syndrome), fenotyp častých exacerbací, CHOPN a bronchiektazií a fenotyp plicní kachexie.

I když je v léčbě kladen důraz na léčbu fenotypově cílenou, základem farmakologické léčby zůstávají dlouhodobě působící bronchodilatancia, jež jsou určena všem nemocným bez ohledu na příslušný fenotyp. Preferovaný způsob podání léků je inhalační.

Jednou ze dvou základních skupin léků, jejichž bronchodilatační účinek využíváme, jsou kromě dlouhodobě působících β2-mimetik (tzv. LABA) také dlouhodobě působící blokátory muskarinových receptorů, tzv. anticholinergika. V bronších jsou to zejména receptory M3. Blokádou těchto receptorů se nemůže projevit účinek acetylcholinu, který se při zvýšené parasympatomimetické aktivitě může podílet na spasmu bronchiálního svalstva. Dlouhodobě působící anticholinergika (tzv. LAMA) mají kromě bronchodilatačního působení příznivý účinek také na tlumení zvýšené sekrece bronchiálních žlázek. Sympatický a parasympatický autonomní nervový systém podléhá cirkadiánním rytmům, kdy v nočních hodinách převažuje působení parasympatiku se sklony k bronchokonstrikci.

První dlouhodobě působící anticholinergikum s 24hodinovým účinkem, tiotropium, bylo objeveno v roce 1991 a do klinické praxe zavedeno v roce 2004, další, glykopyrronium, v roce 2013, a v roce 2014 pak byl do klinické praxe zaveden aklidinium bromid.

Aklidinium bromid je tedy poměrně nová molekula, určená k udržovací, dlouhodobé bronchodilatační léčbě nemocných s CHOPN. Nejlepšího účinku léčby bylo v klinických studiích dosaženo podáváním 400 μg aklidinium bromidu (odpovídá 322 μg aklidinia) 2x denně. Podávání 2x denně se jeví obzvláště výhodné u nemocných s nočními a časně ranními příznaky. Pro vysokou afinitu k cholinergním receptorům M3 je aklidinium bromid dobře snášen a léčba bývá provázena jen nízkým výskytem anticholinergních nežádoucích účinků, zejména suchosti v ústech.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky