Číslo: | 3 / 2016 (Obsah) |
Rubrika: | Zprávy z kongresů |
Obor: | Kardiologie |
Ve dnech 15.–18. května 2016 se v Brně uskutečnil XXIV. výroční sjezd České kardiologické společnosti. V rámci tohoto sjezdu se konalo také odborné sympozium společnosti Servier, nazvané Jeden krok pro léčbu kardiovaskulárního rizika, 6 000 kroků pro život ...aneb nikdy to nebylo jednodušší. Na sympoziu prezentovali svá sdělení prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., z Centra preventivní kardiologie II. interní kliniky LF UK a FN v Plzni, doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z Centra preventivní kardiologie III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., z II. interní kliniky a Komplexního kardiovaskulárního centra 1. LF UK a VFN v Praze.
Sympozium zahájil prof. Linhart, který uvedl, že klíčové v léčbě pacientů s kardiovaskulárním (KV) onemocněním, jakož i v prevenci, je maximální zjednodušení strategie – snahou by mělo být nabídnout pacientům přímočaré, jednoduché, zároveň však velmi efektivní prostředky. Ty se týkají jednak farmakoterapie a jednak režimových opatření. Ze zkušeností víme, že pobízení pacientů ke sportovní aktivitě se obvykle nesetkává s výraznějším úspěchem, pacienti si vymýšlejí spoustu výmluv. Hlavní postavení v režimových opatřeních u pacientů s KV onemocněním i v prevenci tak postupně zaujímá přirozená aktivita, kterou je chůze. Velkým propagátorem chůze byl již Paul D. White, který stál u zrodu Framinghamské studie. Řadou společností je prosazován koncept 10 000 kroků, které odpovídají 5–6 km a téměř půldruhé hodině strávené fyzickou aktivitou denně navíc. 6 000 kroků je výrazně méně, což je pro pacienty přijatelnější. Není účelné udílet knížecí rady ani volit příliš komplikovanou, nestravitelnou farmakoterapii. Léčebná a preventivní strategie má být naopak maximálně zjednodušená a vstřícná, neboť jedině tak lze očekávat dobrou compliance.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu