Konzistence kvalitativních vlastností glykosylované monoklonální protilátky adalimumabu

Číslo: 3 / 2016 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Revmatologie

Souhrn

Adalimumab je rekombinantní plně humánní monoklonální IgG1 protilátka, která se specificky váže na tumor nekrotizující faktor (TNF); z chemického hlediska se jedná o glykoprotein tvořený 1 330 aminokyselinami. V České republice je schválen k léčbě pacientů s revmatoidní artritidou, juvenilní idiopatickou artritidou, axiální spondyloartritidou, psoriatickou artritidou, psoriázou, hidradenitis suppurativa, Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou.

V souvislosti s rozšiřováním indikací adalimumabu se v průběhu let postupně zvyšovala spotřeba tohoto léku a stoupala poptávka po něm. To vedlo k nutnosti rozšiřování výrobní kapacity prostřednictvím zvětšení objemu produkce a vzniku nových výrobních míst. Ze zkušeností s jinými biologickými léky bylo známo, že takové změny ve výrobním procesu mohou vést ke změnám kvality produktu. Úkolem proto bylo zajistit, aby se udržela stabilní, historicky srovnatelná kvalita adalimumabu. Klíčové pro udržení konzistentní kvality při výrobě v různých objemech na několika výrobních místech bylo globální nastavení kontroly procesů a testování kvality produktu. Biologické léky jsou komplexní molekuly, které nelze snadno charakterizovat. Vykazují strukturní vlastnosti, jejichž změny, byť jen malé, mohou ovlivňovat klinický účinek. Pro monoklonální protilátky je typická mikroheterogenita, která souvisí s tím, že protein je exprimován buněčnými kulturami. Je ovlivněna typem buněk a faktory prostředí, jako jsou teplota, složení média, pH, čas aj.

K hodnocení konzistence výrobních procesů se využívají vlastnosti, které jsou citlivé na změny těchto procesů – nejčastěji jsou to elektrický náboj molekuly a glykosylace. Změny náboje mohou mít dopad na vazebnou afinitu protilátky, tvorbu agregátů, plazmatický poločas nebo stabilitu během skladování. Glykosylační vzorec má vliv na vazbu protilátky na Fc receptory, čímž ovlivňuje také její clearance, cytotoxicitu závislou na protilátkách (ADCC) i na komplementu (CDC) a plazmatický poločas. Monoklonální protilátky včetně adalimumabu se často vyskytují ve formě biantenárních agalaktosylovaných fukosylovaných oligosacharidů.

Komentář ke studii

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky