| Číslo: | 3 / 2016 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
| Obor: | Neurologie |
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní zánětlivé demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému (CNS), které postihuje celosvětově téměř 2 miliony osob. Rozlišují se čtyři formy RS – relabující- -remitující (RRRS), sekundárně progresivní (SPRS), primárně progresivní (PPRS) a vzácná progredující-relabující (PRRS). Zatímco u některých pacientů může být průběh onemocnění poměrně mírný, u jiných dochází k rychlé progresi.
Cílem terapie RS je léčba relapsů, prevence vzniku nových relapsů a zabránění progresi disability. Žádný z dostupných léků však není schopen těchto cílů účinně a bezpečně dosáhnout, hledány jsou proto nové léky. Jedním z nich je i alemtuzumab, humanizovaná monoklonální protilátka proti znaku CD52. Ten se nachází na povrchu různých buněk včetně T- a B-lymfocytů, jeho přesná funkce však není známa. Alemtuzumab je již dlouhou dobu schválen k terapii pacientů s chronickou lymfocytární leukemií z B-buněk rezistentní vůči fludarabinu, v roce 2013 byl Evropskou lékovou agenturou registrován rovněž k léčbě nemocných s RRRS. V porovnání s ostatními léky má alemtuzumab zřejmě nejvyšší schopnost zabránit relapsům, jeho podávání však může být spojeno s výskytem specifických nežádoucích účinků. V České republice je hrazen u pacientů s RRRS, u nichž nedošlo po 1. linii léčby modifikující průběh onemocnění (DMT) k poklesu počtu relapsů pod 2 ataky ročně, a u nemocných s rychle se vyvíjející těžkou RRRS, kteří prodělali nejméně dva relapsy v jednom roce a současně vykazují jednu nebo více Gd-enhancujících lézí na MR mozku nebo významné zmnožení T2 lézí ve srovnání s předchozím vyšetřením MR.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu