| Číslo: | 5 / 2016 (Obsah) |
| Rubrika: | Klinické studie / Klinické studie s komentářem |
| Obor: | Onkologie |
Biologická léčba zaujímá klíčové místo v terapii pacientů s metastatickým renálním karcinomem (mRCC). K lékům schváleným v 1. linii léčby mRCC patří sunitinib a pazopanib, při jejichž použití bylo v klinických studiích (sunitinib vs. interferon-α, pazopanib vs. placebo) prokázáno signifikantní prodloužení přežití bez progrese (PFS) a pozorován byl trend k prodloužení celkového přežití (OS). Účinnost obou léků přímo porovnala studie COMPARZ, ve které byla dokumentována non-inferiorita pazopanibu oproti sunitinibu z hlediska PFS, a rovněž OS bylo v obou ramenech podobné.
Studie COMPARZ však byla do jisté míry kritizována z hlediska své metodiky a přenesitelnosti získaných výsledků do klinické praxe, nepřinesla rovněž odpověď na otázku, do jaké míry ovlivňuje výběr prvoliniové léčby nemocných s mRCC výsledky terapie 2. linie.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu