Převedení nemocných s průduškovým astmatem pod kontrolou z fixní kombinace flutikason propionát/salmeterol na kombinaci flutikason propionát/formoterol a následné snížení dávkování: randomizovaná otevřená studie

Číslo: 1 / 2018 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Pneumologie

Souhrn

Současná doporučení k léčbě průduškového astmatu kladou důraz na účinnou a bezpečnou inhalační léčbu protizánětlivými antiastmatiky, v případě potřeby doplněnou o inhalaci bronchodilatačních antiastmatik s rychlým nástupem účinku, která poskytují úlevu od akutní bronchokonstrikce. Protizánětlivá farmakoterapie, označovaná jako kontrolující nebo preventivní, je pravidelná a dlouhodobá. Je vedena podle stupňového plánu a má za cíl dosáhnout a udržet plnou kontrolu astmatu, spočívající v odstranění nebo výrazném zmírnění symptomů a rizik budoucích zdravotních komplikací plynoucích z nedostatečné kontroly nad astmatem a z dlouhodobého nepříznivého vývoje onemocnění. Protizánětlivým lékem první volby jsou inhalační kortikosteroidy (IKS). Pokud nízká dávka IKS nezajistí kontrolu nad astmatem, je při zvyšování intenzity léčby (angl. „step-up therapy") před monoterapií IKS u nemocných od 12 let věku preferována osvědčená kombinace IKS s inhalačními β2-agonisty s dlouhodobým (LABA), popřípadě s ultradlouhodobým (U-LABA) bronchodilatačním účinkem v jednom inhalačním systému, tzv. fixní kombinace. Výhody kombinace jsou odůvodňovány komplementárními účinky obou složek na klíčové stránky patofyziologie astmatu, tj. zánět a průduškovou hyperreaktivitu, a vzájemnou synergií IKS a LABA (U-LABA), umožňující dosažení cílů léčby při nižší kortikosteroidní zátěži.

Strategie vedení léčby doporučuje postupně snižovat její intenzitu (angl. „step- -down therapy"), pokud kontrola astmatu přetrvává alespoň tři měsíce. Této fázi farmakoterapie byla v minulosti věnována překvapivě malá pozornost a pro případná doporučení chybějí kvalitní důkazy. Zkušenosti ukazují, že při snižování dávek IKS je nutné pečlivě posuzovat zejména riziko exacerbace, zatímco vysazení LABA se projeví především snížením plicní funkce a zhoršením symptomového skóre. Žádná ze studií zatím prospektivně nesledovala vliv současného snížení dávek IKS a LABA, což je běžný postup v každodenní praxi.

Komentář ke studii

doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D. *; doc. Ing. Jaroslav Chládek, Ph.D. **

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky