karPodskupinové analýzy ze studie CheckMate 025 – co přinášejí pro současné klinické postupy? Úvahy Sumanty Pala a spol.

Číslo: 2 / 2018 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Onkologie

Souhrn

Před pěti lety bylo nejaktuálnější otázkou v léčbě metastazujícího karcinomu ledviny (mRCC – metastatic renal cell carcinoma), zda do 2. linie zvolit axitinib, nebo everolimus. Vzhledem k tomu, že přímé srovnání obou látek v randomizované klinické studii nebylo provedeno, byly k následnému porovnání doby přežívání bez progrese (PFS – progression-free survival) a četnosti léčebné odpovědi u pacientů předtím léčených inhibitorem tyrosinkinázy (TKI – tyrosine kinase inhibitor) VEGF použity podskupinové analýzy z klíčových studií.

V roce 2017 se hledání odpovědí na tuto otázku zintenzivnilo. Terapie 1. linie zůstává v současné době nezměněna. Nejčastěji užívanými látkami pro tuto fázi léčby jsou stále sunitinib a pazopanib. Terapie 2. linie se ovšem vyvíjí výhradně na základě poznatků ze dvou klinických studií III. fáze a jedné studie II. fáze. Ve studii CheckMate 025 je porovnáván inhibitor PD-1 nivolumab s everolimem u pacientů s jednou až třemi předchozími liniemi léčby a byly provedeny i podskupinové analýzy z této studie. Ve studii METEOR je hodnocen TKI kabozantinib, jenž má afinitu nejen k VEGF, ale také k MET a AXL, dvěma látkám, o nichž se předpokládá, že podporují vznik nádorů, a v jedné randomizované studii II. fáze je porovnáván multikinázový inhibitor lenvatinib s everolimem a s kombinací léčiv.

Z publikací z poslední doby je zřejmé, že lékaři používají ve 2. linii především buď kabozantinib, nebo nivolumab. Existují sice přesvědčivé údaje o přínosu pro PFS ve prospěch lenvatinibu, ovšem vzhledem k poměrně skromným zkušenostem ze studií II. fáze, jež vedly k jeho schválení, požaduje většina onkologů další výsledky. U řady lékařů z praxe je rozšířena jedna zásada ohledně použití nivolumabu a kabozantinibu jako terapie 2. linie: obecně řečeno, pacientům, u nichž dochází k rychlé progresi onemocnění, a potřebují proto „rychlou odpověď", je podáván kabozantinib, zatímco pro pacienty s pomaleji se vyvíjecím onemocněním je vhodnější nivolumab. Podobně kabozantinib je určen pro odolnější pacienty, zatímco nivolumab je podáván starším, zranitelnějším pacientům.

Komentář k článku Subset analyses from CheckMate 025: a challenge to current clinical dogma?

MUDr. Igor Richter, Ph.D. *,**; doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.**

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky