Preference agonistů receptoru pro GLP-1 u pacientů s DM 2. typu dosud neléčených injekčními léky – dulaglutid vs. liraglutid

Číslo: 4 / 2018 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Diabetologie

Souhrn

Prevalence diabetes mellitus (DM) 2. typu celosvětově rapidně narůstá, což souvisí s prodlužující se dobou dožití, stárnutím populace a změnami v životním stylu. Terapie DM 2. typu se obvykle zahajuje úpravou životosprávy; nejsou-li režimová opatření dostačující, jsou indikována perorální antidiabetika. U většiny nemocných však onemocnění postupně progreduje a je nutná terapie injekčními antidiabetiky – mezi ta se řadí agonisté receptoru pro GLP-1 (GLP-1RA) a inzulin. Podávání GLP-1RA je spojeno s velmi nízkým rizikem hypoglykemie, tyto léky mají přijatelný bezpečnostní profil a příznivý vliv na tělesnou hmotnost. Prvním registrovaným představitelem této skupiny byl exenatid, následně byly schváleny liraglutid, lixisenatid, albiglutid, dulaglutid a semaglutid.

Jak uvádějí doporučení EASD (European Association for the Study of Diabetes) a ADA (American Diabetes Association), při léčbě DM 2. typu by mělo být přihlédnuto k preferencím a potřebám pacientů. Preference nemocných a význam specifických charakteristik různých antidiabetik byly posuzovány v klinických studiích, přičemž bylo zjištěno, že pro pacienty jsou nejdůležitějšími atributy frekvence hypoglykemií, účinnost (tj. změna glykovaného hemoglobinu [HbA1c] vlivem léčby), změna tělesné hmotnosti a výskyt nauzey. Nicméně například účinnost je u mnoha antidiabetik podobná, a při volbě mezi jednotlivými léky tak nemusí být příliš relevantním faktorem. Předchozí klinické studie se rovněž nezabývaly relativní důležitostí (RI) posuzovaných charakteristik.

Co se týká dulaglutidu a liraglutidu, tyto GLP-1RA byly porovnávány ve studii AWARD-6, přičemž profily obou těchto léků byly velmi podobné (dulaglutid v dávce 1,5 mg a liraglutid v dávce 1,8 mg) – studie dokumentovala srovnatelný vliv dulaglutidu i liraglutidu na změnu HbA1c, výskyt hypoglykemie i nauzey, liraglutid však výrazněji snižoval tělesnou hmotnost. Dulaglutid a liraglutid se liší rovněž z hlediska frekvence dávkování (1x týdně vs. 1x denně) a aplikačního systému.

Komentář ke studii

MUDr. Alena Adamíková, Ph.D.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky