Atezolizumab vs. docetaxel u pacientů s pokročilým NSCLC – hodnocení léčby a kvality života pacienty ve studii OAK

Číslo: 5 / 2018 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Onkologie

Souhrn

Atezolizumab je schválen pro léčbu lokálně pokročilého nebo metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) po selhání předchozí terapie, a to bez ohledu na stav PD-L1. Ke schválení atezolizumabu došlo na základě přesvědčivých výsledků klinické studie OAK a studie POPLAR.

Studie OAK byla první randomizovanou studií III. fáze s lékem cíleným proti ligandu PD-L1, která splnila primární cíl a prokázala, že léčba atezolizumabem vede ve srovnání s docetaxelem k významně delšímu celkovému přežití (OS) pacientů s pokročilým NSCLC, u nichž onemocnění progredovalo při léčbě založené na chemoterapii s platinovým derivátem. Medián OS dosáhl v ITT (intention-to-treat) populaci studie OAK 13,8 měsíce (95% CI: 11,8–15,7) u pacientů s atezolizumabem vs. 9,6 měsíce (95% CI: 8,6–11,2) u pacientů léčených docetaxelem (HR: 0,73; 95% CI: 0,62–0,87; p = 0,0003). Prodloužení OS bylo prokázáno bez ohledu na míru exprese PD-L1 a rozdíly v histologii (skvamózní proti neskvamózní). Mezi terapeutickými rameny však nebylo dosaženo významného rozdílu v přežití bez progrese (PFS) a v míře léčebných odpovědí (ORR). Léčebné režimy se však lišily v četnosti a závažnosti nežádoucích účinků (NÚ) – pacienti léčení atezolizumabem (vs. docetaxelem) zaznamenali méně NÚ stupně 3/4 (15 % vs. 43 %) a méně často ukončovali léčbu pro NÚ (8 % vs. 19 %), a to i přes to, že měli delší medián doby na léčbě (3,4 měsíce vs. 2,1 měsíce).

Hlavním cílem terapie nevyléčitelného metastatického karcinomu plic je kromě prodloužení OS především udržení kvality života spojené se zdravím (HRQoL). Proto se hodnocení kvality života, symptomů nemoci či výkonnostního stavu, a to samotnými pacienty (PRO – patient-reported outcomes), stalo důležitým měřítkem úspěšnosti imunoterapie NSCLC. V hodnocení HRQoL se nejvíce odrážejí nejčastější klinicky významné symptomy spojené s NSCLC, jako jsou bolest, kašel, únava či dušnost. Progrese karcinomu plic je obvykle doprovázena signifikantním zhoršením těchto symptomů, spolu s rozvojem bolesti hrudníku a zad z důvodu lokální invaze nádoru. Většina symptomů se časem významně zhoršuje, jsou stále častější a intenzivnější, i přes veškerou snahu o paliaci.

Zhoršení klinických symptomů spojených s nádorem nejen negativně ovlivňuje HRQoL hodnocenou pacienty, ale také koreluje s nižší odpovědí na léčbu a může být spojeno se zkrácením OS. Stejně tak bylo dokumentováno, že fyzická aktivita pacienta a bolest hlášená pacientem jsou prediktivními faktory jeho přežití. Tyto údaje získané přímo od nemocných by tak měly být zohledňovány při celkovém hodnocení léčby NSCLC.

Tato práce prezentuje přehled údajů o vývoji symptomů a o kvalitě života, které byly získány od pacientů ve studii OAK.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky