Druhá linie léčby u pacientů s mCRPC v reálné klinické praxi – chemoterapie vs. ARTA po progresi na ARTA v 1. linii léčby

Číslo: 3 / 2019 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Onkologie

Souhrn

Karcinom prostaty představuje v současnosti asi 19 % všech nádorových diagnóz u amerických mužů. I přes léčebnou odpověď na androgen deprivační terapii přesahující 80 % zůstává účinek hormonální manipulace pouze dočasný. U většiny pacientů progreduje onemocnění do fáze označované jako metastatický kastračně rezistentní karcinom prostaty (mCRPC), a to obvykle do 3 let od stanovení diagnózy.

První chemoterapií schválenou FDA do 1. linie léčby mCRPC se stal docetaxel. Od roku 2010 bylo pro léčbu karcinomu prostaty schváleno dalších pět léčiv, jedním z nich byl kabazitaxel. Kabazitaxel je taxanem druhé generace, který je v porovnání s docetaxelem charakterizován silnější supresí dynamiky mikrotubulů, rychlejším vstřebáváním a lepší intracelulární retencí. Pro testování v klinických hodnoceních byl vybrán poté, co demonstroval protinádorovou aktivitu u buněčných linií rezistentních na docetaxel. V současné době je kabazitaxel schválen pro léčbu nemocných s mCRPC, kteří za sebou mají léčbu režimem obsahujícím docetaxel.

U pacientů s mCRPC existuje několik možností systémové léčby, zahrnující zejména enzalutamid a abirateron – tyto léky jsou souhrnně nazývány jako terapie cílící na androgenní receptor (androgen receptor- targeted agent – ARTA). Jedná se o perorálně podávané léky, které buď v konečném důsledku blokují či potlačují produkci androgenu (abirateron), nebo inhibují přímo androgenní receptor (enzalutamid). Léky ARTA jsou schválené k léčbě mCRPC u pacientů s předchozí léčbou docetaxelem, ale i u pacientů, kteří docetaxel ještě nedostali. Ostatní terapie zahrnují sipuleucel-T (u minimálně symptomatického nebo asymptomatického mCRPC) a radium-223 (pro pacienty s mCRPC se symptomatickými kostními metastázami a bez viscerálních lézí).

Nedávné studie dokumentovaly přínos léčby ARTA podané před docetaxelem, a to v parametru celkového přežití (OS). V důsledku těchto poznatků došlo, i přes tradiční vnímání docetaxelu jako standardní volby v léčbě 1. linie mCRPC, k přesunu abirateronu nebo enzalutamidu do 1. linie léčby. Ačkoliv data ze studií dokumentovala klinickou účinnost ARTA, ukázalo se, že významná část pacientů s mCRPC zaznamenává na této léčbě rychlou progresi onemocnění (primární rezistence). Po progresi choroby na léčbě ARTA není jasné, zda ve 2. linii zvolit spíše chemoterapii, nebo alternativní ARTA. Prezentovaná retrospektivní práce sledovala léčebné výsledky u pacientů po progresi na ARTA podané v 1. linii a hodnotila je podle zvolené strategie ve 2. linii. Cíl studie Cílem této retrospektivní analýzy dat z reálného světa bylo zhodnotit, která ze strategií ve 2. linii, docetaxel nebo kabazitaxel vs. alternativní ARTA (abirateron nebo enzalutamid), je u pacientů s mCRPC s časnou progresí choroby na ARTA v 1. linii asociována s lepšími léčebnými výsledky.

Komentář ke studii

MUDr. Jana Katolická, Ph.D.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky