Aktuální data o účinnosti a bezpečnosti ze studie ALEX včetně analýzy vlivu fúzních variant EML4-ALK na účinnost alektinibu u dosud neléčeného ALK-pozitivního pokročilého NSCLC

Číslo: 3 / 2019 (Obsah)
Rubrika: Klinické studie / Klinické studie s komentářem
Obor: Onkologie

Souhrn

Alektinib je vysoce selektivní a potentní inhibitor kinázy anaplastického lymfomu (ALK). Opakovaně prokázal dobrou účinnost u pacientů s ALK-pozitivním (ALK+) nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC), u kterých onemocnění progredovalo při léčbě krizotinibem nebo kteří krizotinib nesnášeli.

Randomizovaná klinická studie III. fáze ALEX demonstrovala superiorní účinnost a bezpečnost alektinibu v porovnání s krizotinibem u nepředléčených pacientů s ALK+ NSCLC. Studie splnila svůj primární cíl a v době primární analýzy (cut-off dat 9. února 2017) dokumentovala zlepšení přežití bez progrese (PFS) hodnocené investigátory u nepředléčených pacientů s ALK+ NSCLC přiřazených do skupiny s alektinibem vs. krizotinibem. V populaci ITT činilo HR pro progresi onemocnění nebo úmrtí 0,47 (95% CI: 0,34–0,65; p < 0,001), přičemž medián PFS pro alektinib nebyl při mediánu sledování 18,6 měsíce dosažen.

ALK-pozitivní onemocnění je charakterizováno přítomnou přestavbou onkogenů, která vede ke strukturní alteraci chromozomu a k expresi aktivních fúzních proteinů ALK. Nejčastějším fúzním partnerem ALK je gen EML4 (echinoderm microtubule-associated protein like 4). Oba geny jsou lokalizovány na krátkém raménku chromozomu 2. Místo zlomu se u genu ALK objevuje v exonu 20 (A20). U genu EML4 se místa zlomu liší, čímž je možné rozlišovat varianty fúzního proteinu. Dosud bylo identifikováno více než 15 fúzních variant EML4-ALK, nejčastějšími variantami jsou V1 (43 %; zlom EML4 je v exonu 13), V2 (6 %; zlom EML4 je v exonu 20) a V3a/b (40 %; zlom EML4 je v exonu 6a/b).

Retrospektivní analýzy naznačují, že exprese konkrétního typu varianty EML4-ALK může u pacientů s ALK+ NSCLC ovlivňovat míru klinického prospěchu z léčby inhibitory ALK (potenciálním mechanismem by mohlo být ovlivnění náchylnosti k rozvoji specifických sekundárních rezistentních mutací ALK). V jedné studii měli pacienti s V1, léčení v 1. linii krizotinibem, delší PFS v porovnání s pacienty s jinými variantami fúze EML4-ALK. Jiná práce dokumentovala, že pacienti s V3 EML4-ALK léčení lorlatinibem ve 2. nebo další linii měli signifikantně delší PFS oproti pacientům s V1. V každém případě jsou však důkazy limitované. Chybí především randomizované klinické studie, které by se dopadu fúzních variant EML4-ALK na účinnost léčby inhibitory ALK (včetně alektinibu) věnovaly.

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu


Přihlášení

 

Předplatné

Více o předplatném

 
 
 
Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?
Jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili jsem osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou vydávat léčivé přípravky.

Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s definicí odborník
dle zákona č. 40/1995 Sb.
Potvrzuji, že jsem se seznámil/a s riziky, jimž se jiná osoba než odborník vystavuje, vstoupí-li na stránky určené pro odborníky