Číslo: | 6 / 2020 (Obsah) |
Rubrika: | Fokus: Revmatologie |
Obor: | Revmatologie |
Autoři: | doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D. |
Autoři - působiště: | II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně |
Klíčová slova: | upadacitinib, inhibitory JAK, DMARD, revmatoidní artritida |
Citace: | Němec P. Upadacitinib – nový lék v léčbě revmatoidní artritidy. Farmakoterapie 2020 16(6):756 765. |
Revmatoidní artritida je závažné autoimunitní zánětlivé onemocnění s významnými symptomy, rizikem rozvoje funkční a pracovní disability a zhoršením kvality života, doprovázené závažnými komorbiditami a zvýšenou mortalitou. Zabránit tomuto nepříznivému trendu je možné pouze v případě, že je choroba včas a správně diagnostikována a časně je zahájena účinná farmakoterapie chorobu modifikujícími léky. Podle aktuálních doporučení k farmakoterapii revmatoidní artritidy má být u pacientů s přítomností nepříznivých prognostických markerů, u kterých selhala léčba csDMARD, zahájena léčba bDMARD nebo tsDMARD. Upadacitinib je třetím zástupcem inhibitorů JAK, které jsou řazeny do skupiny tsDMARD. Má vysokou selektivitu vůči JAK1 a výhodný farmakokinetický profil umožňující jeho dávkování 1x denně v dávce 15 mg. V rozsáhlém programu klinických hodnocení III. fáze byl testován u pacientů se středně či vysoce aktivní revmatoidní artritidou doposud neléčených metotrexátem, po selhání metotrexátu, csDMARD i bDMARD. Ve dvou studiích byl použit v monoterapii, v ostatních v kombinaci s metotrexátem. Ve všech klinických hodnoceních prokázal upadacitinib konzistentně výbornou klinickou účinnost ve srovnání s placebem, metotrexátem a adalimumabem. Kromě klinických parametrů upadacitinib příznivě ovlivňoval i další projevy a symptomy onemocnění, jako jsou bolest, ranní ztuhlost či fyzické schopnosti a kvalitu života. Významně zpomaloval strukturální progresi onemocnění. Bezpečnostní profil upadacitinibu je srovnatelný s bDMARD. V klinických studiích byl zaznamenán obdobný výskyt infekcí, závažných infekcí, kardiovaskulárních příhod a malignit jako u bDMARD či ostatních inhibitorů JAK, a to včetně výskytu tromboembolických příhod. Jedinou výjimkou, konzistentně pozorovanou i u ostatních inhibitorů JAK, byl vyšší výskyt infekce herpes zoster.
Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu