Strategie léčby k cíli v terapii axiální spondyloartritidy

Souhrn

Axiální spondyloartritida (axSpA) je chronické zánětlivé onemocnění postihující primárně axiální skelet. Jeho prevalence se pohybuje mezi 0,32 1,40 %, výskyt vrcholí ve 3. dekádě a muži jsou postiženi dvakrát častěji než ženy. Axiální spondyloartritida zahrnuje formu onemocnění, u které se již vyvinuly strukturální změny na sakroiliakálních (SI) kloubech či páteři viditelné na RTG (tzv. radiografická axSpA, r-axSpA), a rovněž formu bez těchto změn (tzv. non-radiografická axSpA, nr-axSpA), frekvence obou forem je přitom podobná. Axiální spondyloartritida má často i periferní projevy ( artritidy, entezitidy), nezřídka se rozvíjí rovněž extraartikulární manifestace (nejčastěji přední uveitida či zánětlivá střevní onemocnění). Aktivita onemocnění se hodnotí pomocí kompozitních indexů, jako je např. ASDAS (Ankylosing Spondylitis Disease Activity Score); ke klasifikaci axSpA jsou v současnosti preferována kritéria ASAS (Assessment of SpondyloArthritis – International Society), která umožňují časnější detekci axSpA u nemocných s chronickou zánětlivou bolestí zad. Časná detekce je jedním z předpokladů úspěšné léčby pa cientů s axSpA.¹

Celý článek je dostupný jen pro předplatitele časopisu